Kolik pravoslavných církví má Černá Hora?
Metropolita Ilarion, který je nejvyšším představitelem Ruské pravoslavné církve pro zahraniční záležitosti se snaží vyřešit spor mezi černohorským státem a Srbskou pravoslavnou církví. Ta považuje eparchie, které zasahují na území Černé Hory, za svou součást. V zemi, která v roce 2006 obnovila svou samostatnost, ale začala fungovat i Černohorská pravoslavná církev, podporovaná současnou vládou. Ilarion se nyní pokouší spoluřešit spor jako prostředník.
Metropolita Ruské pravoslavné církve a její v uvozovkách ministr zahraničí Ilarion v minulých dnech absolvoval jakousi kyvadlovou diplomacii. Putoval mezi hlavními městy Srbska a Černé Hory Bělehradem a Podgoricí. Důvod? S novou intenzitou se vyhrotil spor o to, pod kterou církev spadají černohorští pravoslavní věřící. Srbská pravoslavná církev je zahrnuje pod svou černohorsko přímořskou metropolii a tří biskupství, které zasahují na území dnešní Černé Hory. S obnovením samostatnosti černohorského státu byla obnovena i Černohorská pravoslavná církev, která sice fungovala už v dobách nadvlády Turků na Balkáně, nicméně nikdy de iure nedosáhla autokefality, tedy nezávislosti.
Spor proniká napříč černohorskou společností. Věřící hlásící se k pravoslaví představují tři čtvrtiny ze šest set šedesátitisícové populace. 56 procent z nich se považuje za Černohorce, zbytek za Srby. Toto rozdělení nápadně připomíná výsledek referenda o samostatnosti z roku 2006, kdy země vystoupila ze svazku se Srbskem. V Podgorici nyní existenci autokefální Černohorské pravoslavné církve považují za součást národní a státní emancipace.
Ilarion přišel s návrhem, který kopíruje řešení praktikované po rozpadu Sovětského svazu v rámci Ruské pravoslavné církve. Její eparchie fungují v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a na Ukrajině. I tam se objevily pokusy vytvořit autokefální pravoslavnou církev, nicméně v zemi dominuje kanonická autonomní Ukrajinská pravoslavná církev, která spadá pod moskevský patriarchát.
Metropolita Ilarion se v rámci své mise v Černé Hoře snažil přesvědčit tamní představitele, aby přistoupili na obdobný model. Tedy, že by se nynější černohorsko-přímořská metropolie přetvořila v konfederativní součást srbské pravoslavná církve, spadající pod bělehradský patriarchát. Ilarionovu misi lze ale považovat za spíše neúspěšnou. Jeho návrhy byly černohorskými představiteli přijaty velmi chladně. Navzdory tomu, že model nezávislé Černohorské pravoslavné církve má mizivou šanci na úspěch. Lze jen těžko očekávat, že by její autokefalitu uznalo 14 nyní ve světě fungujících pravoslavných církví.
