Leo Pavlát: Šoa, nebo holokaust?
Ve čtvrtek 5. května si letos Židé připomenou Jom ha-šoa. Co však toto spojení znamená?
Úplný hebrejský název dne, který připomíná válečnou genocidu evropských Židů, zní Jom ha-šoa ve ha-gvura – Den památky obětí šoa a hrdinství.
V kalendáři OSN i řady zemí světa je přitom s odkazem na stejnou historickou událost veden i Den památky obětí holokaustu. Připadá na 27. leden, kdy byl v roce 1945 osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim.
Jedna událost, dvě data, dvojí označení. Proč?
Všeobecně zažitý termín holokaust odpovídá v řeckém překladu Bible zápalné oběti. Jako působivá metafora pak toto slovo evokuje plameny krematorií v blízkosti plynových komor, v nichž zahynuly miliony Židů.
Obrazné pojmenování však má i svůj přesný biblický obsah coby lidský čin k Boží poctě. Kvůli této matoucí souvislosti se proto v židovském prostředí užívá vedle slova holokaust spíše hebrejské šoa.
I toto slovo pochází z Bible, v níž značí zkázu. Pamětní den Jom ha-šoa však katastrofu spojuje s hrdinstvím, jehož symbolem se stalo povstání ve varšavském ghettu. To začalo 19. dubna 1943, 27. dne hebrejského měsíce nisan. Letos to odpovídá 5. květnu.
Zbývajících necelých 70 000 židovských obyvatel Varšavy, kteří měli být před 73 lety deportováni do plynových komor, nemělo naději na přežití. Chabá výzbroj stačila jen pro pár stovek bojovníků, proti nimž stáli nacisté s pancéřovými vozy, dělostřelectvem.
Přesto boje trvaly až do 16. května. Jak uvedl Mark Edelman, jeden z dvanácti bojovníků, kteří přežili válku: „Šlo o to, nenechat se jen tak podřezat… Zvolit si způsob smrti.“
Spojení šoa s připomínkou hrdinství v jeden pamětní den má svůj důvod. Vždyť Židé nebyli jen obětmi nacistů, ale i jejich odhodlanými odpůrci. K povstáním došlo ve vyhlazovacích táborech Treblinka, Sobibor a Osvětim i bialystockém ghettu. V armádách spojenců a partyzánských skupinách bojovali nesčetní Židé.
Na Jom ha-šoa se vzpomíná na ty, kteří zahynuli, ať již v boji nebo jako oběti genocidy. Pro tu – a nezáleží, zda ji nazýváme holokaust nebo šoa – platí, co napsal izraelský historik Jehuda Bauer: šlo o radikalizovanou, extrémní genocidu, která neměla v dějinách obdoby. Motivována byla ideologicky jako zbavení lidstva škůdce. Cílem bylo vyhlazení, naprosté a univerzální, a to bez politického, hospodářského nebo vojenského důvodu. K likvidaci Židů přitom docházelo průmyslovým způsobem, se zapojením nejširších vrstev společnosti.
Na Jom ha-šoa je zvykem číst veřejně jména zahynulých židovských spoluobčanů. Letos to bude možné od 14 hodin na 11 místech České republiky – v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad. Podrobnosti přinášejí webové stránky Terezínské iniciativy.
Proč se cyklisté vydávají na Cestu ke svobodě? Kdo zjistil, že polehávání na gauči může uzdravovat? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
