Leo Pavlát: Moudrost knihy Kazatel
Krátce po židovském Novém roce a Dni smíření nastává dle židovského kalendáře sedmidenní Svátek stanů, hebrejsky Sukot. Ústředním textem k tomuto svátku je biblická Kniha Kazatel, která se četla při včerejší šabatové bohoslužbě.
Svátek stanů upomíná na Boží ochranu, jež jako stan obklopovala společenství Izraele při putování do Zaslíbené země, ale i na útrapy dlouhé cesty. A o zkouškách, které provázejí lidský úděl, hovoří i kniha Kazatel.
Tento text, hebrejsky Kohelet, je židovskou tradicí připisován králi Šalomounovi, považovanému za nejmoudřejšího ze všech lidí. Když se v 1. století utvářel v diskusích učenců soubor židovského Písma, bylo nemálo těch, kdo žádali vyřadit Knihu Kazatel z kodifikované hebrejské Bible.
„Pomíjivost, samá pomíjivost,“ čteme v Knize Kazael.
A dále třeba: „Ať se člověk pachtí sebevíc, nakonec nic nemá. Čím víc ví, tím větší je jeho hoře, moudrý umírá tak jako hlupák. Nic z toho, co si člověk dopřává, nemá setrvalost. Právo je znásilňováno, chudý utiskován, na zemi není spravedlivého, který by konal dobro a nehřešil. Člověk neví, co má milovat, a co nenávidět, spravedlivý i svévolný, dobrý i hříšný – všichni mají stejný úděl...“
Moudří Izraele se na počátku tisíciletí obávali bezútěšnosti takového textu. Zdálo se jim, že jeho pesimismus a protiklady mohou příští generace odvrátit od Boha.
Nakonec však Kniha Kazatel součástí hebrejské Bible zůstala – a to kvůli jediné větě v závěru, neboť ta je podle židovské tradice klíčem k pochopení celého textu. A jak že tato věta zní? „Boha se boj a Jeho příkazy zachovávej, neboť tím je člověk člověkem.“
Podle slavného židovského učence 12. století Moše ben Nachmana se člověk má bát Boha ve svém srdci a Boží příkazy zachovávat svými činy. Jiný slavný středověký komentátor Raši praví, že podle uvedeného verše má člověk činit vše, aby se jeho srdce obrátilo k Bohu, neboť jenom proto byl stvořen.
A podobně i v Talmudu můžeme číst, že poslední verš Knihy Kazatel vypovídá o nejvlastnějším smyslu stvoření.
Svou výzvou, aby byl člověk bohabojný a řídil se Boží vůlí, Šalomoun objasňuje, že pouze to zůstává trvalou hodnotou v našem prchavém, znepokojivém světě. Neboť jen vědomí Boží svrchovanosti může vnést světlo do spleti myšlenek, pocitů, názorů, rozporů a skrytých smyslů života.
Kdo navštíví pražskou Staronovou synagogu, najde určující verš knihy Kazatel vepsán vedle vstupního portálu do hlavní lodi: „Boha se boj a Jeho příkazy zachovávej, neboť tím je člověk člověkem.“
Kdo přichází i odchází, musí číst. Výrok, podkreslující Svátek stanů Sukot, zní v Praze i po všechny další dny roku.
