Náboženství v zemích EU: Rumunsko
K mimořádně zajímavým zemím Evropy patří Rumunsko. Kdysi spadalo do socialistického bloku, ale zachovávalo si jistou míru nezávislosti. Například v roce 1968 se tamní vojáci nepodíleli na okupaci Československa. Na druhé straně domácí obyvatelé trpěli pod diktátorem Ceausescem, který byl i se svou mimořádně neoblíbenou manželkou v roce 1989 zastřelen. Z hlediska duchovního je Rumunsko velice zajímavé. Více se dozvíte v dalším dílu seriálu o náboženské mapě Evropské unie.
Rumunsko patří k zemím, ve kterých je náboženství velmi živé. 87 % Rumunů se hlásí k pravoslaví, necelých 5 % je katolíků, zbytek jsou protestanté. Statistika uvádí, že jen O,1 % obyvatel Rumunska je bez vyznání. Rumunská pravoslavná církev má přes 11 000 farností se 14 000 kněžími a diákony. Tato církev pečuje i o rumunské věřící ve světě. Informuje metropolita české pravoslavné církve vladyka Kryštof:
"Pravoslavná církev Rumunska je druhá největší na světě - počítáme na 20 000 000 pravoslavných Rumunů. Zachovávají svoji víru i mimo Rumunsko. Existují velké rumunské pravoslavné obce - diecéze v Americe, v západní Evropě. I my v Praze jsme vytvořili rumunskou obec..."
Rumunská pravoslavná církev spravuje 33 nemocnic, léčeben a center pro tělesně postižené, 25 domů pro seniory, 65 sociálních center pro děti, 22 center pro rodiny a matky v nouzi a 92 sociálních léčeben. Náboženství se učí ve školách, kněží slouží v nemocnicích a v armádě. Velký význam pro duchovní život Rumunů mají kláštery, kterých je zde na 600 s 8 000 mnichy a mniškami. Jedním z nich je monastýr v Putně.
Rumunská církev byla v době komunistického režimu krutě pronásledována. Jak to, že kláštery tuto persekuci přežily? Odpovídá vladyka Kryštof:
"Za Ceaucesca byli pronásledováni jenom určití lidé, představitelé církve, ale ke zrušení klášterů nestačilo nějak dojít."
Persekuce rumunských křesťanů popsal ve svých knihách rumunský Němec, luterský pastor Richard Wurmbrand, který byl pro svou víru 14 let v žaláři. V roce 1964 byl v důsledku mezinárodního tlaku propuštěn a následně vykoupen křesťanskými organizacemi na Západ. Zde založil organizaci Hlas mučedníků, která monitoruje pronásledování křesťanů ve světě dodnes. A jak je tomu se vztahem rumunského státu a církve v současnosti? Odpovídá vladyka Kryštof:
"Setkáte se s rumunským generálem - byl to šéf generálního štábu. Já jsem se ho ptal, jaký je vztah mezi církví a státem v Rumunsku. A on mi říkal: 'My jsme všichni pravoslavní. O čem to hovoříte? My jsme tady jedna rodina.' Všichni jsou pravoslavní a všichni ctí církev jako svoji, ne jako nějakou jinou organizaci, která by měla být v nějaké konkurenci nebo by se s ní měl vést dialog. To prostě v Rumunsku neexistuje."
