Obnovou Starého židovského hřbitova by Libeň získala významné historické místo
Karlínu a Libni zdaleka se vyhni – říkalo se o někdejších průmyslových čtvrtích Prahy. Už méně známé je, že v obou městských částech ještě před 2. světovou válkou žily početné židovské komunity.
V Libni strávil část svého života českožidovský literát Vojtěch Rakous a pocházel odtud i spisovatel Arnošt Lustig. Do centra pozornosti se nyní dostal v nečekaných souvislostech libeňský Starý židovský hřbitov.
Dnes tudy jezdí tramvaje. Málokdo by řekl, že pár metrů pod kolejemi leží 400 let starý židovský hřbitov. V Libni ale ještě před několika desetiletími žila významná židovská obec.
První Židé do Libně přišli v 16. století, když museli opustit pražský Josefov. Tehdy také hřbitov vznikl. Pohřbívalo se na něm až do roku 1892.
Více už říká kurátor Židovského muzea v Praze Arno Pařík:
„Hřbitov má velkou historickou a památkovou hodnotu, ale hlavně má význam jako hřbitov, že tam jsou pohřbeny stovky místních občanů z Libně. Ta libeňská obec byla velká a v 19. století tam začala spousta podniků a továrniček, takže měla vliv na Prahu a ta židovská obec byla docela významná.“
O libeňském hřbitově se v posledních dnech začalo mluvit hlavně v souvislosti s peticí iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat, jak vysvětluje Adam Scheinherr:
„Já jsem si vyžádal od Ministerstva kultury záznam z jednání komise pro památky, které jednalo v roce 2004 o zapsání Libeňského mostu jako kulturní památky. A objevil jsem, že v tomto záznamu komise doporučila z architektonického hlediska zapsat Libeňský most za kulturní památku, a to včetně Starého židovského hřbitova. Komise tenkrát doporučila společné zapsání těchto dvou památek z důvodu, že pokud se cokoli stane s jednou památkou, tak to ovlivní tu druhou.“
Návrh na prohlášení Libeňského mostu za kulturní památku proto iniciativa doplnila i o libeňský Starý židovský hřbitov. A podpořila ho pražská Židovská obec, Židovské muzeum v Praze a sdružení Serpens.
Libeňský hřbitov se dnes totiž nachází několik metrů pod úrovní tramvajové zastávky na Palmovce. Jeho osud byl vůbec dost pohnutý. Poničily ho záplavy, část zmizela při stavbě železnice, ale i Libeňského mostu v roce 1928.
„Tenkrát to probíhalo velmi řádně, to znamená pohřební bratrstvo a ta obec měla možnost se o hroby postarat,“ říká Arno Pařík.
Katastrofou pro hřbitov byla akce Za Prahu krásnější v polovině 60. let minulého století. Tehdy se Libeňský most rozšířil do své dnešní podoby.
„Ten hřbitov byl zasypán nejen pod tím mostem, což je pětina, ale zbývající čtyři pětiny, které vedou k nádraží, byly zasypány také. Podél rozšíření mostu to zavezli lomovým kamenem, obrovské kusy kamene, které poničily ty náhrobky. Ale na těch ostatních místech, doufám, že to je jen zavezené zeminou.“
Ministerstvo kultury má nyní měsíc na to, aby rozhodlo, zda je Starý židovský hřbitov v Libni kulturní památkou. Pak by se otevřela cesta k alespoň částečné obnově tohoto pietního místa.
„Všechny náhrobky koncem 19. a začátkem 20. století byly sepsány a existoval také plánek hřbitova. Je poničený určitě, ale jdou upravit ta místa, a pokud se dá podle fotografií nebo podle plánků zjistit, kde kdo ležel, tak je to hrozně důležité a Libeň by získala významné historické místo,“ dodává kurátor Židovského muzea v Praze Arno Pařík.
Jak to vypadá v židovské škole? A kam jezdil spisovatel Franz Kafka na prázdniny? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
