Orchestr Berg propojuje soudobé umění s liturgickým prostorem
Květen bývá v katolické církvi tradičně spojován s Ježíšovou matkou Marií. Poněkud netradiční experiment s názvem Marianum připravil Orchestr BERG.
9. května zazní v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu současná hudba inspirovaná osobností Panny Marie spolu s jemnou hrou světel a stínů na křehkém papírovém objektu. Je to další z řady intervencí současného umění do liturgického prostoru, které se ve zdejším kostele odehrávají pravidelně.
Orchestr BERG je poměrně mladý soubor, který se už několik let snaží vnést svěží vítr na českou hudební scénu originálními a divácky atraktivními projekty, které kladou důraz na současnou hudbu a hudbu 20. století. Pravidelně oslovuje mladé české skladatele, na svém kontě má desítky světových premiér a 9. května k nim přibude další - Magnificat Slavomíra Hořínky, které zazní společně se Stabat Mater Arvo Pärta.
Slavomír Hořínka: „Magnificat je koncipováno pro dvě chorální scholy - mužskou a ženskou, 25 hudebníků a liturgický prostor.“
Říká autor díla Slavomír Hořínka. Skladba je komponovaná přímo pro akustické podmínky kostela Nesvětějšího Salvátora.
Slavomír Hořínka: „V rámci skladby se využívá celý prostor kostela , vlastně ten kostel mám rozdělený na 12 oblastí počínaje kůrem, ochozy, bočními loděmi, presbytářem a konče kupolí. V těchto oblastech se ti hudebníci pohybují, ten zvuk se postupně přemísťuje, což je věc, která samozřejmě není představitelná v koncertní síni. Ten zvuk začíná na kůru a postupně se přibližuje, klesá dolů k oltáři a potom vystupuje nahoru do kopule.“
Spolu s hudbou vstupuje do liturgického prostoru i originální výtvarný objekt Magdaleny Bartákové.
Magdalena Bartáková: „Výtvarná část bude provázet celý ten koncert a hlavní součástí je takový velký objekt z papíru, který vznikal jako taková snaha vstoupit do toho starého barokního interiéru něčím současným, takže ten objekt by měl vlastně komunikovat s tím prostorem kostela.“
Křehký monumentální objekt z vrstveného papíru o rozměrech 6x11 metrů bude viset během celého koncertu v kopuli kostela. Během Hořínkovy skladby Magnificat se rozehraje živými kresbami, které budou na světlou papírovou plochu promítané.
Magdalena Bartáková: „To hlavní, čím ten objekt mluví, je světlo, on vlastně reaguje na světlo a to, že bude viset pod tou kopulí, je z toho důvodu, aby na něj dopadalo co nejvíce světla, a ta projekce jsou takové stínové nebo světelné kresby."
Celý koncert je koncipován jako mariánský.
Magdalena Bartáková: „Já ten objekt vnímám jako zpřítomnění vnitřního světa Panny Marie a vlastně určitou atmosféru, která se rozehrává díky těm kresbám a díky tomu světlu, a tak vypráví o vnitřních pocitech Panny Marie - všechno je to velmi abstraktní, souvisí to s tou hudbou…“
Celý večer bude organicky spojen krátkými promluvami a scénickými prvky , které čerpají inspiraci v liturgických úkonech. Bude tak dalším salvátorským příspěvkem k dialogu mezi světem víry a umění.
