Projekty vracejí obětem šoa tvář a skutečné místo v historii
Vrátit obětem šoa tvář a skutečné místo v historii. O to usilovali spoluautoři Terezínských pamětních knih, které vyšly přesně před dvaceti lety. Poprvé přinesly ucelený seznam více než osmdesáti dvou tisíc obětí šoa z českých zemí. I o tom se tento týden mluvilo v budově bývalé židovské školy v Jáchymově ulici na Dnech otevřené Jáchymky.
V době krutého nacistického pronásledování Židů byla škola v Jáchymově ulici nedaleko Staroměstského náměstí jedinou školou v české části protektorátu, do které mohli v letech 1940-1942 chodit židovští žáci a kde mohli učit židovští pedagogové. K čemu tato budova slouží dnes, vysvětluje ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.
„Tady v budově bývalé židovské školy v Jáchymově ulici teď sídlí organizace, které se věnují výzkumu holocaustu, to je Institut Terezínské iniciativy, zároveň zde sídlí sdružení bývalých terezínských vězňů Terezínská iniciativa, jsou tady také knihovny jak institutu, tak Židovské obce v Praze a jsou tady také další spolky: Hidden Child – sdružení lidí, kteří byli ukrývaní během 2. světové války.“
Během Dnů otevřené Jáchymky se uskutečnila také diskuze s autory Terezínských pamětních knih, od jejichž vydání nedávno uplynulo 20 let. Jejich první dva díly obsahují 82.397 jmen obětí holocaustu z českých zemí, jak říká předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová.
„Ta kniha má dva díly, které se týkají českých Židů, jeden díl se týká německých Židů a jeden rakouských Židů. U těch českých Židů je tam vždy jeho jméno, datum narození a pak je tam naznačený jeho osud, odkud, kdy a kam byl případně deportován z Terezína a kde byl osvobozen nebo zemřel. A je to řazeno podle transportů.“
Na projekt Terezínských pamětních knih navázala online Databáze obětí holocaustu, která je dostupná na vzdělávacím portálu holocaust.cz. S databází souvisí i projekt Terezínské album, který představuje Tereza Štěpková.
„To je projekt navázaný na tu databázi, a když jsme teď připomínali Terezínské pamětní knihy, tak jsme našli vzpomínku Arnošta Lustiga, který velice emotivně povídal o tom, jaké to bylo, když ty Terezínské pamětní knihy držel v ruce a že ho napadlo, jaké by to bylo, kdyby viděl ty fotografie. A od roku 2006 z nápadu historika Michala Frankla, který pracoval v institutu, vznikl projekt, jehož mottem je Vrátit tváře obětem. Těm, kteří mají symbolický náhrobek v Terezínských pamětních knihách, dát další materiály, další informace, najít o nich co nejvíc a zároveň ten portrét, který se nám podařilo nejvíce najít v Praze ve fondu Policejního ředitelství v Národním archivu. Na tom pracujeme stále dál. Teď pracujeme v Moravském zemském archivu, kde hledáme další materiály a koncipujeme i projekt zaměřený na romské oběti tak, abychom už ty materiály zpracovávali při tom archivním výzkumu, který budeme dělat.“
Databázi i Terezínské album je možné stále doplňovat. K tomu může přispět i veřejnost.
„Jak jsme mluvili o projektu Terezínské album, ve kterém ty fotografie a dokumenty sháníme a pracujeme v archivech, tak jsme samozřejmě velice rádi, když rodinní příslušníci najdou doma nějaké fotografie a dokumenty a mohou nám je poskytnout. My nevytváříme fyzický archiv těch materiálů, ale digitalizované kopie.“
Při práci na databázi obětí holocaustu Institut Terezínské iniciativy spolupracuje i se zahraničními organizacemi.
„Spolupracujeme s památníkem Jad vašem, díky jejich podpoře můžeme pracovat na projektu Terezínské album. Dokumenty společně sdílíme a zároveň je také sdílíme s těmi archivy, se kterými spolupracujeme. Spolupracujeme s památníkem Bejt Terezín, který byl založen v 70. letech právě vězni Terezínského ghetta, kteří odešli do Izraele. Na té širší spolupráci také dohledáváme informace pro Červený kříž v Bad Arolsenu, ale tato spolupráce byla spíš v minulosti. Díky tomu, že databáze obětí holocaustu je dostupná online, tak je možné najít ty záznamy samostatně.“
V rámci projektu Terezínské album se zatím podařilo shromáždit fotografie více než 35.000 židovských obětí nacistické perzekuce.
