Síla občanské společnosti: Bulhaři zachránili před nacisty 50 tisíc Židů
Asi znáte legendární příběh, který se vypráví o dánském králi Kristiánu X. Ten si prý během německé okupace za druhé světové války na protest připnul na oděv Davidovu hvězdu. Méně známý, ale přinejmenším stejně působivý je skutečný příběh odporu bulharského obyvatelstva vůči perzekuci tamních Židů.
Jak silný může být společný hlas lidu a je vůbec možné, aby tento hlas ovlivnil dějiny třeba i celého národa? Působivá putovní výstava s názvem Síla občanské společnosti: osud Židů v Bulharsku v době Holocaustu dokládá na základě vystavených bulharských archiválií, že ano.
Autorkou expozice v pražském Klementinu je paní Albena Taneva ze Sofijské univerzity svatého Klimenta Ochridského. Publikacemi z fondu Slovanské knihovny Národní knihovny České republiky výstavu doplnila paní Ivana Srbková, která expozici představuje:
„Jde o panelovou výstavu. Vedle textu v angličtině je bohatý fotografický materiál a tato výstava je přeložena do češtiny. Jednotlivé panely se věnují z počátku historii židovského národa v Bulharsku, jeho kulturním dějinám. Dále jde o vlastní téma této výstavy, o druhou světovou válku, o narůstání napětí nešťastné mezinárodní situace v neprospěch Židů, a současně šťastné vyústění, jak se s tím vším bulharský národ vypořádal.“
Díky obrovské statečnosti před nacistickou perzekucí Bulhaři zachránili téměř 50 000 tamních Židů. Mezi těmi, kdo mají na této skutečnosti největší zásluhu, paní Srbková jmenuje:
„Velkou zásluhu na záchraně bulharských Židů má car Boris III., dále místopředseda Národního shromáždění Dimităr Pešev, za Bulharskou pravoslavnou církev můžeme jmenovat plovdivského metropolitu Kirila, ale kdo měl největší zásluhu na tom, že bulharští Židé přežili, že padesát tisíc bulharských Židů bylo zachráněno, byl nejširší bulharský národ v obecném pojetí, nejširší veřejnost, která se za bulharské Židy postavila.“
Výstavu doplňují publikace z fondů Slovanské knihovny. Vedle literatury obecnějšího charakteru jde především o publikace vztahující se přímo k danému tématu.
„Z počátku bych upozornila na knihu Josefa Karo Šulchan aruch, která byla sepsána roku 1523. Ta jediná na celé výstavě je z fondu Národní knihovny, ostatní jsou ze Slovanské. Dále na Anketu bulharské veřejnosti proti rasismu a antisemitismu Buka Pitiho z roku 1937. Pak je tam Návrh ústavy bulharského národního hrdiny Vasila Levského a současně Trnavská ústava z roku 1879, bohatý materiál o caru Borisu III., o té konkrétní záchraně bulharských Židů, a ráda bych také upozornila na knihu vzpomínek místopředsedy Národního shromáždění Dimităra Peševa.“
Na odvahu a statečnost svého lidu je bulharský národ právem hrdý. I přes svou důležitost, nevstoupilo u nás téma záchrany bulharských Židů dosud do povědomí širší veřejnosti.
Výstavu v pražském Klementinu můžete shlédnout do 9. ledna 2016.
