Nezaměstnanost. Jaká míra je ideální a jak se k ní dostat?
Nezaměstnanost ukazuje určitou nerovnováhu na trhu práce, tedy stav, kdy je poptávka firem po zaměstnancích nižší než nabídka práce, což v praxi znamená, že na trhu zůstávají lidé, kteří pracovat chtějí, ale nemohou práci najít. Ve skutečnosti ale nepracuje v ekonomice samozřejmě mnohem víc lidí. Ti ale ani pracovat nechtějí, říká ekonom Michal Skořepa.
„Zhruba třetina celé populace jsou lidé, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani nezaměstnaní, jsou v tom zbytku. Ať už jsou to kojenci, nepracující studenti, důchodci nebo lidé na rodičovské dovolené apod.,“ vysvětluje. Tito lidé ale na trh práce ani nemíří, a proto s nimi ukazatel nezaměstnanosti nepočítá.
Čtěte také
Obecně se za nezaměstnaného považuje osoba, které je minimálně 15 let, aktivně hledá práci a je připravena do ní do 14 dnů nastoupit.
Když je míra nezaměstnanosti vysoká, znamená to, že mnoho lidí, kteří by pracovat chtěli, nemůže zaměstnání najít a to je pro stát problém, protože se o tyto lidi musí nějak postarat, což stojí peníze.
Na druhé straně když je míra nezaměstnanosti hodně nízká, mohou mít firmy zase velký problém najít si kvalitní zaměstnance, což brzdí jejich rozvoj. Žádná z těchto dvou situací není pro ekonomiku dobrá a ideální je najít zlatý střed, který je v odborné terminologii nazýván přirozenou mírou nezaměstnanosti.
„Ta je někde kolem 3,5 až čtyř procent. Ty odhady jsou velmi těžké,“ nastiňuje Skořepa.
Dolaďování ingrediencí
„Jak to zařídit, aby nezaměstnanost byla právě taková, aby to ekonomice vyhovovalo? To je věc, na kterou přímá odpověď není. Jde prostě o to, aby to byla správná směs neustále dolaďovaná hned několika ingrediencemi, jako je výše podpory v nezaměstnanosti, síla systému rekvalifikací atd. Těch nástrojů je spousta a najít správnou kombinaci je vyšší dívčí.“
Čtěte také
V Česku situace není ideální. Trh práce je totiž dlouhodobě přehřátý, což znamená, že volné pracovní síly je na něm málo a pro firmy je velmi těžké najít kvalitní zaměstnance. Michal Skořepa shrnuje kroky, které by tuto situaci mohly pomoci vyřešit.
„První věc je podporovat maximální možnou měrou automatizaci. Pokud je lidí málo, tak aspoň ty typy prací, kde je určitá možnost robotizace.“
„Další možnost je dovést dodatečnou pracovní sílu ze zahraničí. A poslední možnost je taková nejprůzračnější, nejlogičtější a nejekonomičtější – snažit se docílit toho, aby mzdová hladina narostla natolik, aby pro firemní sféru pracovní síla zdražila tak, že poptávka oslabí a nerovnováha zmizí,“ vyjmenovává.
Efektivně fungující trh práce má pro hospodářství velkou cenu, protože ekonomice umožňuje stabilně růst.
Poslechněte si celé ekonomické jednohubky o nezaměstnanosti v audiozáznamu.
Související
-
Tereza Zavadilová: Zaměstnanec je pán
Prozatím vždy, když svět balancoval na hraně recese – jako je tomu teď – přidala se k tomu nezaměstnanost. Nervózní podniky šetřily a propouštěly.
-
Špicar: Česko je jako pomalu vařená žába, některé životní funkce už přestávají fungovat
„Bojíme se nových trendů. Pohrdáme jimi, kritizujeme je a máme pocit, že je zastavíme nebo změníme. A to znamená, že je nedokážeme dostatečně využít a kapitalizovat.“
-
Lída Rakušanová: Ukrajinci nám mohou pomoci víc než my jim
Lex Ukrajina 5 – tak se v justičním žargonu říká třem už po páté novelizovaným zákonům, upravujícím podmínky pro pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
