Slatinky – malá vesnice pod Kosířem, kde se našla Venuše

Katastr má tvar rozevlátého čtyřcípého šátku. Jeho západní část je zalesněná a leží tu i vrchol Velkého Kosíře s výškou 442 m.n.m. Z Kosíře stéká Deštný potok, který pak protéká i vesnicí. Větší část katastru je součástí Přírodního parku Velký Kosíř a nacházejí se tu i přírodní rezervace Vápenice a Studený kout.

Východní část tvoří pole a svažité louky. Na části pozemků slatinkovského dvora vznikla 1786 osada Andlerka, která se později osamostatnila – dnes nese název Lípa. Na poli U třech dubů byla nalezena soška tzv. Kosířské Venuše – torzo sošky sedící ženy zdobené na povrchu vpichy, její stáří je odhadováno na 5500 let.

První písemná zpráva o Slatinkách pochází z roku 1247 pod názvem Slatina. Název Slatinky je vysvětlován jako místo lidí bydlících ve slatině. Říkalo se jim i Malé Slatinky nebo Malé Slatinice.

Na návsi stojí kaple sv. Jana a Pavla, z roku 1823, která byla vybudována na místě starší zvonice. Najdeme tu také pomníky a kříže.

Ze zdejších lidových zvyklostí je zajímavé díkuvzdání za dobrou úrodu na sv. Bartoloměje 24. srpna. V tom čase zrálo ve Slatinkách mnoho hrušek, a nejvíc hruška zvaná hnilička, proto se potom veselici říkalo Hniličkové hody, staly se tradicí a slatinkovským říkali v okolí Hniličkáři.