Název vesnice Věžky inspirovala neznámá věž
Na jih od Přerova se nachází malá vesnička Věžky. Jak přišla ke svému názvu a jaké pozoruhodnosti skrývá?
Název Věžky je u obcí v české republice poměrně běžný. V našem okolí najdeme hned dvě obce toho jména, poměrně blízko u sebe.
Větší z těchto obcí leží na Kroměřížsku. Ta menší, poněkud tajemná osada rozkládá svůj katastr v krajině jižně od Přerova, v rovinách, které za tisíciletí vyplnily Bečva, Moštěnka a Morava nánosy štěrku přineseného z dalekých Jeseníků či Beskyd.
Archeologické nálezy nám sice prozrazují, že na této přerovské pláni žili lidé už od pravěku, přímo z Věžek však podobnými nálezy sloužit nemůžeme. Ne snad, že by se tady nevyskytovaly, ve skutečnosti se nikdy neprováděl větší archeologický průzkum, který by to potvrzoval. Katastr o rozloze pouhých 256 hektarů vyplňuje část území mezi železniční tratí Přerov – Brno a říčkou Moštěnkou. Toto rovinaté místo tedy bylo v minulosti ohrožované vodou.
A název Věžky? „Bylo to pojmenování míst, která se od jiných odlišovala věžkami, například na branách či na tvrzi,“ píší Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek ve své knize Místní jména na Moravě a ve Slezsku.
Věžky střídaly majitele
Byla tedy ve Věžkách brána či tvrz? Za odpovědí musíme do historie. Günter a Friduš, stejně jako jejich sestra Alžběta z Linavy v roce 1349 darovali svým vnukům majetky, které vlastnili ve Věžkách, Bochoři, Podolí a v dnes už zaniklých Běškovicích. To je první písemná zmínka o existenci obce Věžky, kterou zatím archiváři objevili v olomouckých zemských deskách. Mimo to ještě uvádí, že ve Věžkách tehdy měli jakýsi dvorec. Měl tento dvorec věž nebo bránu s věžkou? Možné to je, jisté vůbec.
Pánům z Linavy nicméně stále ještě část majetku v obci Věžky zůstala. Obchody s jednotlivými lány se objevují v zemských deskách ještě i v následujících letech. Naopak roku 1539 je už osada jednoznačně přiřazena k panství se sídlem v Dobrčicích, kde se jejich novým majitelem stává Ctibor z Dobrčic. Obě obce se pak staly součástí přestavlckého dominia, kde zůstaly až do konce patrimoniální správy.
Na konci 17. století se panství dostává do vlastnictví rodu hrabat z Magni, po nichž následovala hrabata Vetterové von Lililen. Roku 1863 se novým majitelem velkostatku stává arcibiskup olomoucký Arnošt z Fürstenberka a po jeho smrti je zdejší statek nově majetkem arcibiskupství olomouckého. V roce 1924 byl zbytek Věžského dvora rozparcelován mezi místní sedláky.
Obec v budoucnu čekají změny
Věžky jsou malebné úzkými uličkami s nízkou malebnou zástavbou. Ta je rozvolněnější než v jiných vesnicích na Hané. Uprostřed vesnice stojí kaple Panny Marie z roku 1821. V roce 1740 byla postavena zdejší Boží muka. Obec neměla ani školu, protože do sousední Vlkoše, kam byla vesnice přiškolena i přifařena, to bylo nedaleko.
Věžky jsou malebnou vesnicí, kterou však v budoucnosti čekají i proměny. Po katastru má částečně vést stavba obchvatu Bochoře a mluví se i o rychlodráze spojující Vídeň a Brno s Ostravou a Varšavou. To je však ještě hudba budoucnosti a tak se v klidu člověk může vydat úzkými uličkami obce a pak po cyklostezce do Vlkoše a dále ke Chropyni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
