Vysoká hole – hora turistů, čarodějnic a vojáků
Vysoká hole - hora turistů, čarodějnic a vojáků. Vydáme se na jesenické hřebeny, ale také do dávné historie nejvyšších moravských hor, které kupodivu vůbec nebyly tak opuštěné, jak by se mohlo zdát. Připravil Miroslav Kobza.
Vysoká hole je se svou nadmořskou výškou1 465 metrů druhou nejvyšší horou Moravy a tedy i Hrubého Jeseníku. Je to plochý vrchol s minimálním převýšením, ze kterého vybíhá několik rozsoch. Nejzajímavější je její jihozápadní svah, který padá do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.
Vysoká hole je zajímavá i z hlediska historického. Po jejím vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a podle některých údajů i historická stezka spojující Šumpersko s Bruntálskem. Pískovcový hraniční kámen z roku 1681, který připomíná hranici tří historických panství – bruntálského, janovického a losinského.
Severní ostroh Vysoké Hole – Petrovy kameny, byly za dob čarodějnických procesů považovány za místo styku obviněných s nečistými silami.
Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda, která je spolu se zachovalým základem jedním ze svědků působení armád na tomto vrcholu. To začalo již za prusko - rakouské války roku 1866, kdy zde rakouští dělostřelci marně čekali na Prušáky.
V letech 1919–1922 zde československá armáda konala dělostřelecká cvičení, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů. Koncem druhé světové války zde nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení.
V zimě, 27. února 1950 na temeni Vysoké hole havarovalo letadlo ČSA typu Douglas DC na trase z Ostravy do Prahy. Přestože byl letoun zcela zničen, zahynulo pouze pět osob z jednatřiceti, které byly na palubě.
Turistika na Vysoké holi úzce souvisí s postavením horské salaše – dnešní chaty Ovčárna. Ta byla postavena v roce 1863 a poté, co skončila její éra horské salaše, byla postupně přebudována na horskou chatu.
Moravskoslezský sudetský horský spolek z Jeseníku vyznačil již na konci minulého století po temeni Vysoké hole značenou stezku, která ve stejném směru existuje dodnes a patří k páteřním hřebenovým trasám Jeseníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
