Olomoučtí vědci prolomili letité dogma. Vytvořili první nekovový magnet

„Tady je vidět, jak jsme dokázali přichytit atomy kyslíku a fluoru na povrch grafenu a vtisknout pomocí této úpravy magnetické ostrovy, které přes prvky, které jsme tam přidali, spolu začínají komunikovat a utvářet uspořádání na dlouhou vzdálenost,“ vysvětluje nad pestrobarevným snímkem z mikroskopu výzkumník Jiří Tuček, jak z nekovového uhlíku udělali magnet.

Ještě nedávno by student za tvrzení, že uhlík může být magnet, dostal nedostatečnou. Teď je vše podle chemika Radka Zbořila jinak: „Není nutně potřeba mít kovové prvky v systému, abychom dokázali magneticky manipulovat s organickými uhlíkovými materiály.“

Právě to, že chemicky upravený grafen pracuje při pokojové teplotě, nabízí do budoucna využití například v medicíně při cíleném transportu léčiv.

„V podstatě tím, že je to magnetické, tak lze transportovat tento komplex do oblastí, kde je potřeba cíleně léčit, cíleně diagnostikovat v lidském organismu,“ říká Tuček.

Radek Zbořil a Jiří Tuček|foto: Blanka Mazalová

Magnetický uhlík může podle Radka Zbořila vylepšit současné počítače: „Dnešní počítače využívají dvě základní jednotky. Procesory, co jsou materiály na bázi polovodičů, třeba křemíku a paměti, což jsou právě kovové, magnetické materiály. Ta myšlenka je taková, že pokud bychom grafenu, který je magnetický, vnutili ještě polovodičovou vlastnost, můžeme mít dva v jednom. Procesor i paměť současně. Byly by to součástky nové generace, které potom mohou mít větší paměť a být rychlejší v procesování informace.“

Na využití organických magnetů už olomoučtí vědci spolupracují s kolegy z Japonska nebo Belgie.