Prohlížet si exponáty ve vitrínách za výkladu průvodce už dávno není trendem

Rychlá zkouška na nečisto a hurá na nádvoří, tady postává skupina muzejníků. Průvodce v kostýmu je uvádí do historie zámku.

Trhákem letošní sezony je výstava tajemství ložnic a koupelen našich předků, vlastní program mají děti, ten pro dospělé je poněkud lechtivější.

Cestou do expozice muzejní pedagožka a organizátorka setkání Katka Tomešková vysvětluje princip nových trendů: „Cílem je zprostředkovat historii a náš národ nějak obohatit nezávisle na věku. Není tak důležité, jestli je to 18., 19. nebo 20. století, ale že jsme to my a máme na čem stavět. To jsou naše kořeny.“

A už jsme svědky hádky služek pana Poupěte, v kulisách expozice, s výhledem do koupelny a ložnice. Pohled do tváří napovídá, že se tu lidé baví.

„Je to hravé a to je důležité, si myslím. Je to mnohem lepší než zákazy na nic nesahat, nesmíte, nechoď,“ říká Markéta Adamíková z Olomouce, i ona už ve své práci podobné metody používá.

To Petr Rajlich z Jihočeského muzea přiznává, že sice provázejí v kostýmech, ale na víc si zatím netroufli: „Je to každopádně námět k přemýšlení. Jestli by toho byl také náš kolektiv schopen zahrát takhle pěkně divadlo.“

Každý muzejní pedagog ale ví, že bez týmu kolegů - od vrátného přes průvodce či historiky, by se jejich práce neobešla