Bývalou severní sjezdovku Lysé hory si bere příroda zpátky
Bývalou severní sjezdovku na Lysé hoře byste dnes už jen stěží poznali. Příroda si ji vzala zpět a my tak můžeme pozorovat, jak postupně zarůstá.
Lyžaři na 1350 metrů dlouhou severní sjezdovku na Lysé hoře vzpomínají s lítostí. Bývala totiž jejich rájem. Třináct let se tam už ale nelyžuje. O to větší důvod k radosti mají milovníci a ochránci přírody. Holý pruh uměle udržovaný člověkem si vzala zpět příroda a dnes už stěží poznáte, kudy se proháněli lidé z kopce dolů.
„Dnes jsou tady tří až čtyřmetrové smrčky, čtyř nebo pětimetrové břízy, spousta borůvčí a další mladé stromky. Je to jev, kterému se říká sukcese, kdy ten les se přirozeně vrací na místo, které mu kdysi člověk vzal. A tím, že se tady už dnes nelyžuje, je tady klid, tak je příležitost k tomu, aby se sem vrátily i vzácné druhy zvířat – konkrétně ideální biotop pro tetřeva hlušce, který tady má optimální podmínky,“ říká
Jiří Lehký z CHKO Beskydy.
Lysá hora byla někdy do 19. století poměrně dost lysá (odtud asi i její název), ale postupně se začala zalesňovat. Ovšem řídký smrkový les na vrcholech byl pro nejvyšší beskydské hory typický.
„A proto se třeba do Beskyd jezdilo na tetřevy. Ne jako dnes nějaký birdwatching, pozorování zvířat, ale tehdy se sem lovit tetřevy jezdilo z celé republiky. Nejen na Lysou horu, ale vlastně celé Beskydy byly takovým tetřevím rájem,“ připomíná Jiří Lehký.
Možná v budoucnu se tady tetřevi zase objeví. Nedaleko odtud, v údolí Krásné, je totiž tetřeví odchovna. A počítá se s tím, že právě na jihovýchodní straně Lysé hory by měli najít svůj domov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
