Dům číslo 500 v Bystřici má na kontě zajímavá prvenství
Dům č. p. 500 v Bystřici na Frýdecko-Místecku má na kontě zajímavá prvenství. Jako první v obci měl splachovací toaletu, teplou vodu a ústřední topení. Dům nechal v roce 1932 postavit první bystřický stálý lékař. Na prohlídku zve Petra Štrymplová.
Na svou dobu to byl velmi moderní a luxusně vybavený dům. Měl první splachovací toaletu v obci, dokonce ústřední topení a taky teplou vodu. Ptáte se, na jakou adresu vás pozveme? Navštívíme zdravotní středisko č. p. 500 v Bystřici na Frýdecko-Místecku.
Jaroslav Míček byl v Bystřici prvním stálým lékařem a v národnostně smíšené příhraniční obci vlastně i prvním českým doktorem. Pamětníci dodnes vzpomínají, jak objížděl pacienty po beskydských kopcích.
Svou ordinaci a zároveň bydliště měl v domě číslo popisné 500. Postavit ho nechal velkoryse, ostatně na třicátá léta minulého století byla budova velmi moderní. A stopy po unikátním vybavení v domě najdete dodnes.
„To je původní litinová nádoba na splachování, která se dodnes zachovala. Možná bude i funkční, kdyby se to obnovilo. Teď tady mají uklízečky svoje nářadí,“ ukazuje pozůstatky historicky první splachovací toalety v Bystřici správce domu Jiří Szmek.
Moderně postavený dům číslo popisné 500 měl i další vychytávky: teplou vodu, ústřední topení a kuchyňský výtah. Lékař Jaroslav Míček nechal dům postavit v roce 1932.
Architektonický skvost slouží lékařům dodnes
„Na svou dobu se jednalo o architektonický skvost. Budova je úžasná jednak v tom, že dle pamětníků rodiny Míčků byla za rok postavená, to byl fofr. A určitě k tomu přistupoval velkoryse, protože dnes tady máme krásné mramorové schodiště, vitrážová okna,“ říká Ladislav Olšar, náš bystřický průvodce zdravotnickým střediskem.
Impozantní budova sloužila jako rodinný dům i ordinace zároveň. A doktoři vydrželi pod její střechou dodnes. Jdeme na návštěvu za tím služebně nejstarším. Zubař Jan Siwy má přes osmdesát.
„Budova na mne působí pozitivně. A pracuji tady už 45 let. Doktora Míčka si nepamatuji, protože jsem z beskydských Gutů, ale zdejší občané si ho nesmírně chválili,“ vzpomíná zubař.
Doktor Míček má na domě nově i pamětní desku, upomíná na jeho tragickou smrt. „Byl velikým vlastencem i důstojníkem československé armády, tehdy v záloze. Tak se s dalšími přáteli zapojil do národního odboje. Pomáhali partyzánům, dodávali zbraně a 25. března 1945 byl zatčen v Bystřici a na místním hřbitově zabit gestapem,“ připomíná Ladislav Olšar.
Více o bystřickém lékaři a jeho domu si poslechněte v přiloženém audio souboru (viz 'Přehrajte si celý příspěvek' v úvodu článku). Zvukový záznam magazínu Křížem krajem pak spolu s dalšími díly najdete také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
