Pro léčivou vodu z lesa v Hájku lidé chodí dodnes
Je prý dobrá na oči, skvěle chutná v kávě a možná umí taky zázraky. Jde o vodu, pro kterou si chodí lidé v Hájku u Lískovce na Frýdecko-Místecku po generace. Dříve tam stál jen křížek, později tam postavili kapli.
Léčivou vodu z lesa v Hájku nosili kdysi lidé jako dárek z pouti. A víra v zázračné účinky pramene nedaleko Lískovce u Frýdku-Místku se udržela dodnes. U kapličky sv. Kříže tak stále můžete potkat celá procesí. Spíš než bibli a růženec mají ale dnešní výletníci v rukou kanystry.
Určitě neuděláte chybu, když si z pramenité vody uvaříte čaj nebo kávu. „Káva je z toho výborná, to můžu potvrdit. Ale opravdu vydrží a nekazí se,“ říká Jaromír Polášek, historik z Muzea Beskyd a náš průvodce Hájkem u frýdecko-místeckého Lískovce.
Pan Polášek může být s trochou nadsázky ilustračním příkladem zázračných účinků zdejší pramenité vody. Svatý pramen u kaple sv. Kříže je dnes oblíbeným výletním místem, ale tuhle sílu si pěstuje už celé věky. Vše začalo u kříže.
„V Josefínské době byla církev poněkud tlumena a pronásledována, docházelo k sekularizaci a lesník v hraběcích službách rodu Pražmů tady nad pramenem vztyčil kříž. Vrchnost o tom pomlčela, majitel Frýdeckého zámku byl duchovní,“ připomíná historik.
Víra ale dostala zelenou, časem tu vyrostla kaple a Hájek lákal poutníky z Moravy i Uher. O léčivých či zázračných účincích zdejší vody toho lidé napovídali hodně.
„Chodívaly zejména pověrčivé ženy z beskydských vrcholů, z těch samot a když byl nějaký zdravotní problém, udělal se jim vlasový vír. Tak ony věřily, že právě všechno špatné z toho těla, ta nepravost se do toho místa stahuje. A skutečně praktikovaly takovou trošku nechutnou proceduru, že tu část hlavy nemyly, případně se to ovázalo motouzem nebo nití. A jak se došlo na pouť k Panně Marii, tam se pomodlily, jedna baba druhé babě ustřihla teda ty fujtajbl vlasy,“ popisuje dále historik Polášek s tím, že pak už stačilo zabalit do papírku, přidat penízek, modlitbu a vše ukrýt za kůru stromu.
Ale s takovým cílem už dnes nikdo do Hájku nechodí, i když pramen táhne stále. Místo poutníků tu potkáte spíš lidi s kanystry, protože zdejší voda chutná skvěle třeba v kávě. A ideální jsou stezky kolem kaple na procházky, ostatně k lesu zajíždí i městský autobus.
Osmadvacetiletý Ivo oceňuje zdejší terén hlavně kvůli svým psům. „Já bydlím hned tady za lesem, takže tady chodím často. I pro vodu. A jestli je zázračná? Nemám to vyzkoušené, ale vím, že jedny tetky v kostele se bavily o tom, že je zázračná na oči a jak je posvěcená od faráře, tak že to funguje zázračně,“ usmívá se.
Celý výlet do Hájku u Frýdku-Místku si můžete poslechnout v záznamu našeho magazínu Křížem krajem (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ pod titulkem). Tento i další odvysílané díly pořadu pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka