U Picmochů ve sklepení bíloveckého muzea
Skřítci Picmochové mají velké nosy i uši, a jsou tak trochu kouzelní. Za rodinou Picmochů se vydáme do bíloveckého muzea - do hojně navštěvované expozice dějin města, textilní výroby a bíloveckého panství. K poslechu zve Dagmar Misařová.
Ušaté a nosaté textilní loutky Ivany Vajdové se sice narodily ve Slatině u Bílovce, ale její skřítci Picmochové se nakonec před rokem zabydleli v opuštěném a poněkud prázdném sklepení bíloveckého muzea.
Skřítci Picmochové jsou neposedové, ale věnují se také užitečným řemeslům: vyrábějí knoflíky, mastičky z bylinek, podkovy a vynikající mouku na picmoší chléb. Barnabášovou a Tvořimírovou rodinou Picmochů jsme navštívili zrovna ve chvíli, kdy v Kouzelném sklepení byly i děti z mateřské školy z Tísku.
„My tady máme Barnabáše a ten po večerech vyřezává krásné knoflíky. A opět nám to odkazuje na jednu tradici, která je spojena s Bílovcem,“ říká dětem během prohlídky ředitelka bíloveckého muzea Eva Ševčíková.
Vydejte se s námi za Barnabášovou a Tvořimírovou rodinou skřítků Picmochů do bíloveckého muzea. Poslechněte si záznam našeho magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
