Kokešovská studánka - oáza uprostřed průmyslového areálu
Zázračnou vodu ochutnáte v průmyslových Pardubicích
Lidé říkají této studánce čivická a najdete ji kousek od areálu Kokešov. Stačí se vydat z Pardubic do Přelouče. Je to zelená oáza s průzračnou vodou uprostřed průmyslového areálu.
Malebnou studánku objevíte kousek od silnice v pardubickém obvodě Svítkov. U studánky je ozdobný plot a mariánský sloup. Lidé sem nosí vázy s květinami. Místo vypadá velmi romanticky. Z trubky vytéká voda, která má prý zázračné účinky. Váže se k ní pověst o třech drátenících.
O věhlas Kokešovské studánky se zasloužil dráteník
Pověst říká, že ke studánce přišli z chudého Slovenska tři dráteníci. Chýlilo se k večeru, a tak se rozhodli, že u studánky přenocují. Posilnili se chlebem a zapili ho křišťálovou vodou z pramene. Když nějakou dobu spali, jeden z nich se probudil a rozhlédl se kolem. Tu uviděl, jak se k němu z houští blíží ženská postava. Byla to Panna Marie. Dráteník ji následoval a uviděl, jak se postava vnořila do studánky. Dráteník už studánku neopustil a každý večer tam svítil. Jeho vidění se rozneslo po celém kraji a studánku začali navštěvovat lidé ze široka daleka.
Jak je to se zázračnou vodou doopravdy
Pro vodu si jezdí lidé dodnes. Je prý dobrá na zmírnění žaludečních problémů. Na plotě, který zdobí studánku, pravidelně visí aktuální rozbor vody. Když jsme ji v červnu navštívili, čekalo nás zklamání. Rozbor vody říkal, že voda z mikrobiologického hlediska nevyhovuje a pít se dá jen po převaření. Přesto jsme přímo na místě mluvili s lidmi, kteří si pro vodu pravidelně jezdí a nemohou si ji vynachválit.
Všude kolem studánky jsou ploty a nápisy Vodní zdroje, Nevstupovat! „To, na co se díváme, už není původní studánka. Je to přepad z vrtu, tedy z vodních zdrojů, které kolem nás jsou,“ vysvětluje přírodovědkyně Naďa Gutzerová.
Emanuel Kokeš a první vrt
První vrt nechal v místech studánky vyhloubit v roce 1930 majitel Čívického panství Emanuel Kokeš. Poblíž vybudoval továrnu na konzervy a vrt sloužil tamnímu provozu. Podle tohoto člověka se také jmenuje blízká obec Kokešov.
„Byl to velmi zajímavý člověk. Pocházel z chudých poměrů, ale vypracoval se. Byl to původně fořt a svou kariéru začal tím, že těžil dubovou kůru, kterou prodával na výrobu třísla. Do Čívic se přestěhovat v roce 1909. Vrt nechal vyhloubit v roce 1930 a za dva roky na to zemřel,“ upřesňuje Naďa Gutzerová.
Za studánkami budeme putovat celé léto. Klikněte do interaktivní mapy a podívejte se, kde jsou další:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
