Devět kilometrů lesem pod párou

Mladějovská úzkokolejka
Při sesuvu půdy se v roce 1862 pod Hřebečským vrchem objevila ložiska černého uhlí. Nebylo příliš kvalitní, ale stačilo na provoz parní elektrárny a později jako palivo pro lokomotivy úzkokolejné dráhy.
Při těžbě uhlí byla ale objevena mnohem vzácnější surovina, lupek. A během několika let vzniklo pod Hřebčí kolem padesáti štol.
Uhlí a lupek byl do Mladějova původně dopravován koňskými povozy. V roce 1902 těžaři postavili dřevěnou lanovku, která spojovala mladějovský závod se současnou stanicí Veksl, a zrychlili tak transport materiálu v spodní prudší části. Po první světové válce se začala v horní části nad Vekslem stavět úzkorozchodná dráha. O stavbě v dolní části se původně neuvažovalo, sráz je tam příliš prudký, nakonec byla ale postavena i v tomto úseku. Místy jde ale spíš o zubačku než úzkokolejku, sklon dosahuje až 32 promile.
Dráhu stavěli váleční zajatci
Nápad spojit doly na Hřebči a doly nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl během 1. světové války. Projekt byl schválen Moravským místodržitelstvím v Brně v květnu 1918 a krátce poté ji začali stavět váleční zajatci. V areálu bývalého šamotového závodu, dnes průmyslového muzea, dodnes stojí baráky, ve kterých tehdy zajatci žili.
Těžba a tedy i provoz úzkokolejné dráhy skončily v roce 1991. V areálu nyní už bývalé šamotky byla pila a později se tam lisovali dřevěné brikety. Areál začal pomalu chátrat a drážce vážně hrozila likvidace. Zachránila ji skupinka místních nadšenců a milovníků parních lokomotiv. Opravili násep a vodní propustě, vysekali náletové dřeviny a zprovoznili výhybnu Nová Ves.
1. května 1998 vyjel první výletní vlak pro turisty
Areál šamotového závodu se postupně proměnil v muzeum. Návštěvníci si tak můžou nejenom užít jízdu výletním vlakem taženým historickou parní lokomotivou, ale v depu je čeká expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky. A často se jedná o unikátní kousky.
Byly postaveny nové výletní vozy a vybudováno občerstvení, sociální zázemí pro návštěvníky, nádraží úzkorozchodné dráhy uvnitř areálu a zastřešená čekárna. Přitom v dílnách nepřetržitě probíhají renovace parních a dieselových lokomotiv a ostatní historické techniky. Neustále se pracuje i na údržbě a rozšíření dráhy. V pravidelném provozu pro veřejnost je prozatím pouze úsek Mladějov – Josefka o délce 9 km. Ale pracuje se na zprovoznění trati z Josefky na Hřebeč.
Štola Hugo Karel nese jméno vlastníků
Dráha mladějovské železnice začíná v areálu bývalého závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do stanice Veksl pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu. Na šestém kilometru trať prochází výhybnou u bývalého dolu Hugo Karel a pokračuje až do důlního areálu Hřebeč k ústí štoly Jihlavská. Celá trať měří 10,5 km.
U opraveného portálu štoly Hugo Karel se výletní vlak zastaví a vlakvedoucí Pavel Voříšek návštěvníkům povypráví o těžební historii pod Hřebčí a také o historii existence a záchrany mladějovské úzkokolejky. Ta by dnes nebyla bez práce nadšenců a brigádníků, kteří bez nároku na odměnu pravidelně do Mladějova jezdí a úzkokolejku zvelebují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.