Příběhy Vraclavi psala voda i krev

Příběhy Vraclavi psala voda i krev
Vraclav má více než tisíciletou historii. Kdysi slavné hradiště na ostrohu nedaleko Vysokého Mýta dodnes vydává svá tajemství. Na návštěvu tamního barokního areálu většina z vás určitě nezapomene.
Obec Vraclav má tři místní části, Vraclav, Sedlec a Svatý Mikuláš s barokním areálem a dominantou kostela sv. Mikuláše. Právě k němu turisté míří nejčastěji. Po cestě okolo poustevny se mohou vydat na hradiště, které vstoupilo do dějin českého státu.
Vraclav, dříve nazývaná Vratislav, zřejmě podle prince Vratislava, kdysi byla nejvýchodnější opora přemyslovské moci v Čechách. Opevněné hradiště vzniklo na významné kupecké stezce, později nazvané Trstenická. To ostatně potvrzuje i nález byzantské mince, archeologové na hradišti našli také velké množství českých denárů z 11. století. Na hradišti, v prostoru někdejších ochranných valů, dnes stojí pomník, který připomíná povraždění Vršovců na Vraclavi v roce 1108.
Zázračný pramen
Barokní areál na Vraclavi byl významným poutním a také lázeňským místem. Hlavní roli sehrál místní pramen. Legenda začíná v roce 1664, kdy se díky zdejší léčivé vodě uzdravil vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný,poté, co si u pramene omyl svoje zchromlé ruce. Podobný příběh se opakoval o něco později. Svoje neduhy si díky místní vodě vyléčil i místní farář Mikuláš. Ten pak nechal nad pramenem postavit první kamennou kapli a zasvětil ji svému patronu, sv. Mikuláši.
Na Vraclav se začali vydávat poutníci a z původní kaple se stala honosnější stavba. Ve Vraclavi ale hledalo uzdravení stále víc lidí a její věhlas se šířil. Proto byl v roce 1724 položen nad původní kaplí základní kámen barokního kostela sv. Mikuláše, podle návrhu pražského architekta Carla Antonia Canevalleho.
Dřevěné vany už neuvidíte
Při poutní kapli byly založeny malé lázně, které se postupně rozšiřovaly. V roce 1719 byla v areálu postavena budova s osmnácti lázeňskými pokoji, sálem a koupelnami. Vraclavskou vodou se léčily otoky, oční a kožní problémy nebo nemoci ledvin. Dodnes voda obsahuje účinné látky, jako je síra, draslík, vápník a hořčík. V roce 1880 lázně vyhořely a někdejší proslulost znovu už nezískaly. Historickou budovu lázní dnes využívá Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě a pořádá v ní sezonní výstavy.
Studánka v podzemí
Studánku s léčivým pramenem najdete pod kostelem sv. Mikuláše, voda pak pokračuje dál do kamenné kašny, stírky u vstupu do areálu. Pod silnicí pokračuje k historickému pradlu. Původní interiér kostela se nedochoval, ale v současné době jsou v jeho interiéru umístěné barokní dřevěné polychromované plastiky. Sochy pocházejí z roku 1740 a původně stály v kapličkách, které lemovaly poutní cestu z Králík ke klášteru na Hoře Matky Boží v Hedči.
Fráterku stále hlídá poustevník
Součástí barokního areálu je roubená poustevna se zvonicí, zvaná Fráterka. Původní dřevná stavba na tomto místě vznikla v roce 1692 a prvním obyvatelem byl Jiří Rambousek z Litomyšle, bratr řádu sv. Františka. Do knihy zapisoval návštěvníky, kteří se ve svatomikulášských lázních uzdravili a prodával jim léčivé byliny. Poustevna byla zrušena císařským dekretem v roce 1782. Dnešní podoba poustevny je výsledkem rozsáhlé rekonstrukce areálu v letech 1976 - 1986.
Tajemné upírské hroby
Zájem médií na konci 20. století vzbudil nález archeologů na okraji Vraclavi, ve směru na Janovičky. Při stavbě rodinného domu se tam objevily hroby s kosterními pozůstatky. Nesly stopy odlišného způsobu pohřbu s postmortálními, pravděpodobně protivampýrskými zásahy. Těla byla totiž pochována obličejem dolů a v hrudníku jedné z koster byl nalezen otvor, pravděpodobně po dřevěném kůlu, který mířil do srdce. Archeologové pak díky dalším nálezům, například ženských záušnic, hroby datovali do 11. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.