Hubble a jeho trable

Asi nejslavnější astronomický přístroj všech dob, vynesený do kosmu v roce 1990, byl předmětem našeho rozhovoru s astrofyzikem a popularizátorem astronomie Petrem Kulhánkem z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Úvahy o umístění dalekohledu na oběžnou dráhu kolem naší planety jsou podstatně starší. Kdo s tímto nápadem přišel první?

Petr Kulhánek: Úvahy o umístění dalekohledu na oběžné dráze započaly ještě před nástupem kosmonautiky. Uvažoval o tom jak Ciolkovskij, otec sovětské kosmonautiky, tak například Goddard, který je takovým koryfejem americké kosmonautiky. Ovšem to bylo ve fázi úvah. Ten skutečný tah na cíl tomu dal až Lyman Spitzer, který dokonce v roce 1977 sehnal finanční částky dostatečné k tomu, aby se mohla tato mise realizovat.

Čím je takové umístění dalekohledu výhodné?

Petr Kulhánek: Ty důvody jsou zejména dva. První z nich je, že atmosférou Země určité části spektrálního oboru neprocházejí. Pokud chceme například sledovat astronomické objekty v rentgenovém záření, tak jinou možnost ani nemáme. Ale i z infračerveného nebo ultrafialového spektra, které přiléhá k viditelné části spektra, je možné sledovat atmosférou jen určité výseky. Druhým důvodem je samozřejmě turbulence atmosféry, která poškozuje astronomický obraz. Jestliže je dalekohled nad hranicí atmosféry, tak tento problém odpadá.

Už jste říkal, kdy postoupil technický rozvoj tak daleko, že bylo možné ten nápad uskutečnit, ale kdy se vlastně začal stavět Hubbleův vesmírný dalekohled jako takový? A kdo se podílel na těch pracích?

Petr Kulhánek: Hubbleův vesmírný dalekohled se začal stavět už na konci 70. let a potom v průběhu 80. let. Původní myšlenka byla, že by startoval v roce 1985, to se ovšem nezdařilo z důvodu havárie raketoplánu. A tak k tomu vlastnímu faktickému startu došlo až v roce 1990. Na stavbě Hubbleova dalekohledu se podílela samozřejmě americká NASA, to je všeobecně známo, ale také Evropská kosmická agentura, která připravovala panely slunečních baterií.

Určitě se nesmíme zapomenout zmínit, po kom je Hubbleův vesmírný dalekohled pojmenován. Kdo byl Edwin Powell Hubble a čím si tu poctu zasloužil?

Petr Kulhánek: Edwin Hubble byl člověk, který hned dvakrát ve svém životě "posunul" astronomii. Poprvé to bylo v roce 1924, kdy na observatoři na Mount Wilsonu, kde sledoval objekty dvouapůlmetrovým dalekohledem, zjistil, že takzvaná Velká mlhovina v Andromedě není vůbec mlhovinou, ale že je složena z jednotlivých hvězd. Chtěl si to ověřit a tak našel určitý velice zvláštní typ hvězd, tzv. cefeidy, pomocí kterých se dá určit vzdálenost, a opravdu mu vyšlo, že ta vzdálenost je za hranicemi Mléčné dráhy. Tím astronomii umožnil zjistit, že Mléčná dráha není jedinou galaxií, jak se lidé i v té době domnívali, ale že takových galaxií je celá řada. Následujících pět roků, do roku 1929, pak sledoval řadu mlhavých objektů v naší Galaxii, o kterých předpokládal, že by to mohly být galaxie cizí. U mnoha z nich se mu to podařilo prokázat, když ukázal, že nejde o žádné mlhoviny, ale o galaxie. Dokonce navrhl jejich klasifikaci, která se používá v nezměněné podobě dodnes, sledoval spektra těchto galaxií a pokoušel se opět pomocí cefeid určovat jejich vzdálenosti. V roce 1929 došel ke svému druhému klíčovému objevu, že ty vzdálenější galaxie se všechny do jedné od nás vzdalují, což zjistil z červeného posuvu ve spektru, a že se dokonce čím jsou dále vzdalují rychleji. Takže Edwin Hubble nejenom, že rozšířil náš vesmírný obzor o cizí galaxie, ale do konce roku 1929 ještě ukázal, že vesmír expanduje.

Po úspěšném startu a oživení všech funkcí Hubbleova vesmírného dalekohledu čekalo před devatenácti lety na pozemské astronomy nepříjemné překvapení. Přístroj nefungoval jak by měl. Některé z poruch se daly snadno napravit. Jiné byly horší a jejich náprava stála spoustu úsilí, času a také peněz...

Jak už jsme řekli na začátku, servisní mise, na kterou se vydali astronauti v raketoplánu Atlantis, je pro Hubbleův dalekohled celkově čtvrtá a zároveň poslední. Co je jejím cílem?

Než k tomu dojde, čeká Hubbleův vesmírný dalekohled ještě spousta práce a možná i řada objevů. Jak je k plnění svých úkolů vybaven a čím se liší od dalších dalekohledů, které se v současnosti nacházejí na oběžné dráze kolem Země? O tom budeme s Petrem Kulhánkem z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze hovořit za týden. Nabídneme vám také krátký výčet nejzajímavějších objevů, které až dosud byly prostřednictvím Hubbleova dalekohledu učiněny.

Vysíláno v Planetáriu č. 19/2009, 9. května - 15. května 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (10:54).