Jezera na Marsu

Identifikaci pobřeží umožnily snímky ze speciální kamery umístěné na palubě americké kosmické sondy MRO, která obíhá Mars ve výšce 320 km a je schopná rozlišit na povrchu rudé planety detaily menší než jeden metr. Na jejich základě vypočítali vědci rozměry a objem jezer, která se zde vytvořila před více než třemi miliardami let. Jednotlivá jezera měla plochu kolem 130 čtverečních kilometrů a byla více než 450 metrů hluboká. Takové parametry přibližně odpovídají pozemskému jezeru Lake Champlain na pomezí USA a Kanady.
Přítomnost pobřežní linie podél široké říční delty zahrnuje i řadu střídajících se hřebenů a koryt. Ze snímků je patrné, že zde voda vyhloubila téměř padesátikilometrový kaňon, který ústí do údolí. Sedimenty pak vytvářely rozsáhlou deltu. Nález vyvrací dosavadní domněnky astronomů, že v období, ve kterém tato jezera existovala, byl Mars suchou a studenou planetou. Podle nových poznatků lze odvodit, že nejstarší povrch Marsu se vytvořil v průběhu vlhkého a teplého období, pojmenovaného Noachian a vymezeného intervalem 4,1 až 3,7 miliardy roků. Tehdy byl povrch planety utvářen mj. bombardováním velkými meteority a rozsáhlými záplavami. Nově objevená jezera se pravděpodobně vytvořila během následující epochy Hesperian a zanikla na konci teplého a vlhkého období, které na Marsu trvalo 300 miliónů roků.
Říční delty u jezer jsou pro planetology velmi zajímavé, protože obdobné delty na Zemi jsou bohatým pohřebištěm organického uhlíku a dalších organických látek. Právě ve zmíněných oblastech Marsu se může ukrývat klíč k odemknutí biologické minulosti Marsu, tady by totiž mohly být objeveny náznaky života v podobě mikroorganismů, domnívají se Gaetano Di Achille a Brian Hynek z týmu astronomů coloradské university. Naznačují, že by tyto oblasti mohly být v budoucnu hlavním cílem přistání výzkumných kosmických sond při hledání důkazů života na Marsu.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.