Jeruzalém je ze zlata
Židovskou i křesťanskou náboženskou obec nedávno rozhořčila rezoluce UNESCO, která posvátná místa na jeruzalémské Chrámové hoře označila za výlučně muslimská. Pojďme se proto podívat, co které náboženství v Jeruzalémě vlastně uctívá.
Jeruzalém patří mezi nejstarší města na světě, existovalo už před šesti tisíci lety. Není tedy divu, že se v něm odehrály události spojené s počátky hlavních náboženství. Jenom ve Starém zákoně je Jeruzalém zmíněn asi šest set padesátkrát. Poprvé se v Bibli Jeruzalém objevuje v souvislosti s Abrahámem: právě tady se měl setkat s Melchisedechem a také tu měl obětovat Bohu Izáka. Abrahám je důležitou postavou i pro islám; jako jeden z proroků se objevuje v Koránu. Podle některých tradic je Abrahám spjat přímo s Chrámovou horou; právě zde je totiž skála, kde se chystal obětovat svého syna.
Na Chrámové hoře se nachází nejposvátnější místo judaismu Zeď nářků. Jde o zbytek tzv. druhého chrámu, který tu v šestém století před naším letopočtem vybudovali místo zničeného Šalamounova chrámu, v němž se měla nacházet také archa úmluvy a Áronova hůl. Druhý chrám byl zničen 10. srpna roku 70 římskými vojáky. Zbyla z něj jen západní zeď, ke které se přicházejí modlit židovští poutníci z celého světa. Ostatně Jeruzalém je pro židy hlavním místem jejich náboženství a místem, kde Bůh začal tvořit svět.
Pro křesťany je vedle příběhů, které vycházejí ze Starého zákona, Jeruzalém důležitý především jako místo, kde se odehrál velikonoční příběh. Tedy příběh, který je podstatou celého křesťanského náboženství. Právě tady je Olivová hora a Getsemanská zahrada, kde se Ježíš modlil před svým ukřižováním a kde byl zatčen; právě v Jeruzalémě je také Golgota, kde byl ukřižován. Na tomto místě dnes stojí chrám Božího hrobu, hlavní cíl křesťanských poutníků, společně spravovaný arménskou, katolickou a pravoslavnou církví.
Pro muslimy je Jeruzalém třetím nejposvátnějším místem, i když v Koránu o Jeruzalému žádná zmínka není. Podle pozdější ústní tradice však právě z Chrámové hory v Jeruzalémě odletěl Mohamed na koni Buraquovi do nebes, kde se mimo jiné setkal s Alláhem, od kterého získal pokyny stran modliteb. Muslimové si na Chrámové hoře, tedy tam, kde je Zeď nářků, v sedmém století vystavěli svatyni zvanou Skalní dóm, Masdžid Qubbat as-Sachra. Její zlatá kupole je asi nejznámějším symbolem Jeruzaléma. Nedaleko od ní stojí další významná muslimská stavba, mešita Al-Aksá.
Tradice všech tří abrahámovských náboženství jsou tedy v Jeruzalémě vpleteny jedna do druhé; rezoluce UNESCO, která podpořila jen jednu z nich, to stejně nezmění. Přejme si, aby pestrost Jeruzaléma a jeho význam pro jednotlivé víry respektovali všichni bez ohledu na to, jestli mají doma krucifix, menoru nebo se modlí směrem k Mekce.
Literatura k tématu:
Franco Cardini: Jeruzalém. Průvodce dějinami města. Praha: Argo 2015.
