Československo a zbraně pro Izrael
Před sedmdesáti lety, 14. května roku 1948, byl vyhlášen Stát Izrael. Svůj podíl na tom máme i my.
Sympatie pro snahy sionistů vybudovat si vlastní stát měl už Tomáš Garrigue Masaryk, stejně jako Edvard Beneš a Jan Masaryk. Československo proto například po druhé světové válce i přes odpor Britů umožnilo, aby přes jeho území procházely desítky tisíc Židů, kteří chtěli po zkušenosti s holocaustem najít nový život v Izraeli.
Založení Izraele se odehrálo podle plánu OSN na rozdělení někdejší Britské mandátní Palestiny na židovský a arabský stát. Arabové z Palestiny i okolních zemí s tím ale nesouhlasili a byli připraveni židovský stát, hned jak vznikne, zničit. Židé proto vyslali do celého světa emisary, aby někde opatřili zbraně. Vstříc jim vyšlo Československo. V roce 1947 byla zahájena jednání a už v lednu 1948 odešly z Československa do Izraele první zásilky zbraní. Situaci poněkud komplikoval fakt, že na dovoz zbraní na území někdejší Palestiny bylo uvaleno embargo. Dodávky zbraní, stejně jako výcvik izraelských vojáků v Československu, byly proto přísně utajené. Izrael je nám za tuto pomoc, která mu umožnila ubránit se koalici arabských států, dodnes vděčný a my se někdy tváříme, že jsme to dělali jen z dobroty srdce. Jenže... Kromě dobroty tu byly i jiné zájmy.
I když celá akce začala před komunistickým pučem, komunisté o ní pochopitelně věděli a děla se pod jejich taktovkou; měli většinu v parlamentu i ve vládě. Vše se dělo s vědomím a souhlasem Sovětů. Ti si totiž dělali na Izrael zálusk. Doufali, že tam získají moc komunisté a Sovětský svaz bude mít další satelit. Stalinovi se navíc hodilo, že se tak Československo zbavuje svých nemalých zásob zbraní a letadel. Nemohl potřebovat, aby jeho vazal byl kdovíjak vyzbrojený. Prodej zbraní do Izraele také údajně považoval za jistou formu odškodění za to, že se Československo na sovětský nátlak nesmělo účastnit Marshallova plánu. Izraelská akce totiž Československu vynesla bezmála miliardu tehdejších korun.
V roce 1949 v Izraeli proběhly volby, které ukázaly, že země bude demokratická a s vazbami na Západ. Vztahy začaly pomalu ochládat. Prodej zbraní ještě nějakou dobu pokračoval, ale v roce 1951 komunistický blok kontakty se židovským státem zmrazil docela. V Československu se to projevilo například procesem s tzv. spikleneckým centrem kolem Rudolfa Slánského. Většina obžalovaných byli Židé. Mnozí z nich se v prodeji zbraní do Izraele angažovali. Téměř všichni byli obviněni ze sionismu. Téměř všichni byli popraveni. Je to prostě příběh tak trochu jako ze židovské anekdoty: Komunisté ve snaze šířit komunismus pomohli založit demokratickou zemi. A pak se za to mezi sebou ještě povraždili...
