Záhada Jírova kopce u Tanvaldu
Na lesnatých svazích Jizerských hor i Krkonoš, od Tanvaldu po Žalý u Vrchlabí, můžete často narazit na nevelké kupy balvanů, soustředěné do skupin po desítkách, někdy i po stovkách. Objasnit jejich původ a účel se zatím nepodařilo.
Jedno z nejtypičtějších seskupení najdete na Jírově kopci mezi Tanvaldem a osadou Český Šumburk. Dnes v okolí stojí vzrostlý les, ale ještě před šedesáti lety tu bývala pole. Zbytky mezí jsou v lese dodnes patrné - hlavně díky vysbíraným kamenům, které na ně rolníci odkládali. Vznikly tak dlouhé kamenné pásy i rozměrné, až 10 metrů vysoké haldy balvanů, nazývané místními "hrobky". Rolníci orali a sklízeli na Jírově kopci už ve středověku a dochované meze jejich polí přímo sousedí s pozůstatky jiné lidské aktivity - se skupinou několika desítek nevelkých kamenných kupek na západním svahu kopce. Nejsou vyšší než dvoumetrové.
O kamenné kupky se už před druhou světovou válkou zajímal lesní inženýr Vilém Vaníček. Několik jich prokopal a zjistil, že každá ve svém nitru ukrývá kamennou konstrukci nad umělou prohlubní, obsahující uhlíky. Na základě toho dospěl Vaníček k přesvědčení, že se jedná o mohyly se žárovými pohřby. Archeologové však tuto hypotézu odmítli - i malé kupky byly podle nich tvořené vysbíraným kamením ze středověkých polí. Diskuse utichla. Až docela nedávno se archeologové o kamenné kupky na Jírově kopci znovu začali zajímat.
Odkryli a rozebrali tři z nich. Opět pod nimi našli kamenné konstrukce, nepochybně záměrně sestavené, a také četné uhlíky, které byly odeslány k datování radiokarbonovou metodou. Mělo tak být určeno stáří tajemných kup. Archeologové doufali, že získané datum bude pravěké. V takovém případě by soustava kamenných hromádek skutečně mohla být mohylovým pohřebištěm. Svah Jírova kopce by se k podobnému účelu výborně hodil. Je obrácen k západu a pokud by tu nerostly stromy, byl by výhled z něj korunován pohledem na 16 kilometrů vzdálený Ještěd, jehož masiv byl výraznou krajinnou dominantu i bez své moderní stříbřité ozdoby na vrcholu.
Výsledky z laboratoře však znamenaly pro archeology značné zklamání - uhlíky byly středověké. O pravěké mohyly se tedy zřejmě nejedná. Tajemství však trvá. Kdo a proč se kdysi zabýval sestavováním stovek kamenných hromádek? Opravdu jde o materiál, vysbíraný z polí? Jedná se o pozůstatek nějakých pastvinářských aktivit? Souvisí tajemné hromady s těžbou dřeva? Nebo vás napadá nějaké jiné vysvětlení?
Prameny:
http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/182615
Frederik Velinský: Co prozradí tajemné hrobky nad Tanvaldem? 21. století 10/2005, s. 48-9
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
