Zvíkov: Když se z ojedinělého stane záhadné
Jihočeský hrad Zvíkov je místem, kde se historici potkávají se záhadology. Může za to nejstarší dochovaná část hradu – tzv. Hlízová věž.
Už jsme to v naší rubrice zmínili několikrát: Historici to nemají lehké. Obraz minulosti skládají z pouhých zbytků jejích kulis a tak si leckdy nemohou být jisti, nakolik je jimi sestavený obraz pravdivý a nakolik mu něco chybí. Když je oněch zbytků méně než jindy, nebo jsou něčím neobvyklé, může se lehko stát, že do hájemství historiků vtrhnou záhadologové. Proti suchým faktům a vědeckým rozborům postaví lákavé fantastické konstrukce, byť opřené o leckdy bizarní argumenty, a o zábavu a záhadu je postaráno.
Místem, kde na sebe historici se záhadology občas narážejí, je i starobylý Zvíkov. Odborná veřejnost se vesměs shoduje na tom, že počátky výstavby tohoto klenotu gotické hradní architektury spadají do první třetiny 13. století a na svědomí je má patrně Přemysl Otakar I. Pevný hrad na skalním ostrohu sloužil až do vybudování Karlštejna také jako občasné úložiště korunovačních klenotů. Nejstarší dochovanou částí Zvíkova je Hlízová věž. Hranolová asi 20 metrů vysoká třípatrová stavba obložená bosovanými kvádry, tedy nahrubo opracovanými kameny – hlízami. Odtud její název. Právě tato obytná věž sloužící zároveň k lukostřelecké obraně je tím, co si na Zvíkově záhadologové tolik oblíbili. Věž je totiž svou podobou v Čechách něčím ojedinělým. Jenže v sousedním v Rakousku na hradech císařského rodu Štaufů už tak neobvyklá není. Podle stavebních historiků je věž ohlasem právě štaufské hradní architektury.
Záhadologové to ale vidí úplně jinak. Chytili se hypotéz historiků z 19. století, kteří se domnívali, že Hlízová věž je dílem buď Keltů, nebo germánského kmene Markomanů, případně Římanů. Už František Palacký tyto domněnky odmítl jako fantazie polovzdělanců, ale to záhadologům nevadí. Pro starověký původ prý svědčí právě záhadná bosáž a hranolový půdorys, který je podobný dochovaným římským hláskám v Rakousku. Důkazem germánské nebo keltské teorie původu věže jsou zase záhadné runové znaky vyryté v kamenných kvádrech na fasádě. Co na tom, že podle historiků rozhodně nejde o runy, nýbrž o kamenické značky, které se dají najít téměř na všech stavbách postavených mezi 13. a 17. stoletím. Kameníci si jimi označovali kameny, které opracovali, aby jim pak mohla být vypočtena mzda. Podle záhadologů jsou ale značky na Hlízové věži nějak moc záhadné a zvláštní, takže kdo ví, jak je to s těmi kameníky.
Jenže jenom runami to pro záhadology ve zvíkovské Hlízové věži nekončí. Někteří z nich ji totiž považují za starobylou pokladnici, kterou ony zmíněné runy chránily magickou silou. Právě proto si do věže ukládali korunovační klenoty i čeští králové.
Ať už se o ni starají runy nebo legendární Zvíkovský rarášek, jakási záhadná energie je ve věži prý přímo cítit. Mnohým lidem se tu údajně dělá zle a filmařům a fotografům tu přestává pracovat technika. Před několika lety měla tato energie ztěžovat práci filmařům, kteří na Zvíkově točili pohádku. Jak chtěli natáčet ve věži, kamery začaly stávkovat. Nebohá věž snad prý může i za pozdější záhadnou smrt režiséra pohádky a sebevraždu jednoho z herců.
Inu, takovému kalibru mohou historici se svými výzkumy a listinami těžko čelit. Navíc – strašením ve věži se zabývá úplně jiná věda.
Prameny:
Stejskal, Martin: Labyrintem tajemna. Paseka, Praha 1991
Jiří Kuthan: Gotická architektura v jižních Čechách : Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha : Academia, 1975.
Jiří Varhaník: „Hlízová věž hradu Zvíkova“. Průzkumy památek 1/2000.
http://www.moskyt.net/podivna-vez-hradu-zvikova
Vysíláno v Planetáriu č. 2/2015, 10. ledna.
