Nový kočkodan z Konga a nejstarší lidské pozůstatky z Balkánu
Středověká cihelna na dně táborského Jordánu, spor o místo odpočinku Richarda III., Superzemě a Minineptuny.
Jak se lze dočíst v únorovém časopise Vesmír, v pralesích africké Demokratické republiky Kongo vědci nedávno objevili nový druh primáta. Cercopithecus lomamiensis byl poprvé pozorován roku 2007. Pět let sbírali vědci důkazy, že jde skutečně o dosud neznámou opici, konkrétně o kočkodana, příbuzného známému kočkodanu Hamlynovu. Domorodci mu říkají lesula. V místě svého výskytu je hojný a nehrozí mu vyhynutí.
V jeskynním komplexu Balanica v Srbsku našli úlomek spodní čelisti se třemi zuby, starý 400-525 tisíc let; jde o nejstarší lidské ostatky na Balkáně. Pocházejí z dob, kdy se v Evropě objevují první lidé se znaky, typickými později pro neandrtálce. Podle vědců se tak potvrzuje význam Balkánu jako „brány kontinentu“ i útočiště, které nikdy nebylo izolováno ledovci před vnějšími vlivy a stávalo se proto významným dějištěm evolučních procesů.
Při odbahňování vodní nádrže Jordán v jihočeském Táboře objevili archeologové na jejím dně pozůstatky středověké cihelny, zbytky vypalovací cihlářské pece a také více než stometrový úsek dochované středověké cesty. Jordán bývá označován jako rybník, protože ale vznikl roku 1492 přehrazením Košínského potoka, jde ve skutečnosti o nejstarší českou přehradu. Cihelna na jejím místě stála od 20. let 15. století.
Sotva bylo potvrzeno, že kostra, nalezená pod parkovištěm v Leicesteru patří anglickému králi Richardu III. z rodu Yorků, zabitému roku 1485 v bitvě u Bosworthu, rozpoutal se spor o novém místě králova odpočinku. Leicesterští by ostatky rádi pohřbili ve své katedrále. S tím ale nesouhlasí severoanglický York. Městská rada Yorku zaslala dopis britské vládě i královně a obě města spustila elektronické petice. Ještě to bude zajímavé.
Planety u cizích hvězd, jen o málo větší než Země, jí ve skutečnosti vůbec nemusí být podobné – ani když obíhají v obyvatelných zónách, píše se na Facebooku Aldebaran Group for Astrophysics. Výzkum ukázal, že některé z těchto Superzemí připomínají spíše zmenšeninu planety Neptun. Stejně jako ona mají pevné jádro a rozsáhlou vodíkovou obálku. Pro život jsou naprosto nevhodné a Zemi se podobají pouze svou hmotností.
Vysíláno v Planetáriu č. 08/2013, 16. – 22. února.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
