Hrádek u Trhových Svin: Božiště Doudlebů?
Nedaleko Hrádku u Trhových Svin, jihovýchodně od Českých Budějovic, se v lese nachází zvláštní kamenný amfiteátr. Vypadá trochu jako jeviště, do půlkruhu obklopené žulovými skalisky a balvany.
Toto takzvané „božiště“ u Hrádku objevil na sklonku 19. století národopisec František Miroslav Čapek, který o něm ve 30. letech století dvacátého vydal tiskem obsáhlé pojednání. Místo považoval za kultovní a sněmovní středisko slovanského kmene Doudlebů. Nadšenci, zkoumající „božiště“, objevili dokonce na jednom z kamenů písmena. Každý v nich ale četl něco jiného, někdo ILLYXX, jiní třeba IILVXVX nebo CUCULSI; i výklady se pochopitelně různily. Za světové války se pak na tajemné místo trochu zapomnělo.
Až v 70. letech se o něm zmiňuje archeolog Karel Sklenář, který celý areál i nápis považuje za dílo přírody, a v letech devadesátých neuniklo „božiště“ u Hrádku pozornosti psychotronika Pavla Kozáka. Toho ze starých hypotéz zaujala nejvíc teorie etymologa Aloise Ernsta Milze, který nápis na kameni četl odzadu – jako CVCVLLE. Pro našince je to stejná záhada, jako třeba ILLYXX. Milz se ale odvolává na staré slovanské slovo kukle, kuchle, čili „kuchyňka“. Podobně prý vznikl i jiný záhadný název Kuklvejt (dnešní Kuklov). Tam se slovanská kukle spojila s keltským slovem weid – les. „Výsledkem je lesní kuchyňka, kterou bych neváhal chápat jako druidskou poustevnu – léčebnu, ztracenou v lesích,“ těší se z výsledku Pavel Kozák. Podobná poustevna prý nejspíš byla i u Hrádku. A Kozák přidává i druhý výklad. Latinsky znamená cuculla mnišskou kápi, což prý opět ukazuje na poustevníka.
Mrzuté ovšem je, že nápis lze číst i jinak. Mohlo by to být třeba XIINXUX, WIINKUX, WILLYYUX. Nebo KAKNUX, otočíte-li nápis vzhůru nohama. Nejvíc však to seskupení rýh připomíná nějaký shluk římských číslic.
Pavel Kozák na základě etymologického rozboru a psychotronických měření soudí, že v lese u Hrádku opravdu kdysi sídlil druid. A ještě dodává, že „božiště“ bylo před tisíci lety „uvedeno do funkce“ – mimozemšťany. Nad takovým odhalením zamrazí i snivému romantikovi. Na „kukuli“ je možná schopen věřit, ale na mimozemšťany?
Vědci jsou spolu s Karlem Sklenářem vesměs přesvědčeni, že kamenný útvar v lese u Hrádku vznikl zvětráváním žulových balvanů a záhadná písmena stvořila voda a mráz. Je sice možné, že na puklinách později zapracovala i ruka člověka a poněkud je prohloubila, ale jisté to není – a navíc k tomu mohlo dojít daleko později než v době druidů nebo Doudlebů. Třeba až ve 20. století.
A jaká je vaše teorie?
Zdroje:
Karel Sklenář: Slepé uličky archeologie. 2. vydání, Hořovice 1995, s. 36-7.
Pavel Kozák: Tajemná místa na samém jihu Čech. Praha 1999, s. 71-2, 104-7.
Richard Grégr: „Příběh kukulovitého balvanu“. Lidé a země 10/2009.
Vysíláno v Planetáriu č. 38/2010, 18. - 24. září.
Zvětšit mapu
