VÝZKUM: Češi by platili za snižování emisí až 17 eur měsíčně, Poláci téměř nic
Kvalitní a čisté životního prostředí by chtěl asi každý. Výzkumníci z Akademie věd a Univerzity Karlovy se proto rozhodli zjistit od více než 4 tisíc lidí z České republiky, Polska a Velké Británie, kolik peněz by byli na plánovaná opatření na ochranu klimatu ochotni reálně platit.
Tyto země si výzkumníci vybrali kvůli odlišným politickým stanoviskům k ochraně klimatu. Británie už před několika lety, jako první mezi evropskými zeměmi, přijala tzv. antifosilní zákon, kdežto Polsko je na druhé straně a v současné politické situaci ochraně klimatu moc nakloněno není. Česká republika stojí někde mezi nimi.
Výzkum, na kterém se podíleli vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd si kladl hned několik otázek. Nejprve zjišťoval, co vlastně Češi, Poláci a Britové o změně klimatu vědí, z čehož Češi vyšli nejlépe.
Kolik jsou lidé ochotní dát z vlastní kapsy
Ukázalo se nám, že v České republice jsou ochotni v průměru zaplatit za snížení emisí okolo 13 až 17 eur měsíčně za domácnost. V Británii je to 44 až 46 eur, v Polsku nejsou ochotni zaplatit v průměru téměř nic. IVA ZVĚŘINOVÁ
Hlavní a svým způsobem originální otázkou ale bylo zjišťování vztahu lidí k různým způsobům ochrany klimatu, a také to, kolik jsou ochotni dát na opatření z vlastní kapsy. „Jestli by byli ochotni nést určité náklady, ne jen vyjádřit obecně podporu ochraně klimatu, jaké rozdělení nákladů by upřednostnili a které nástroje by použili k zavedení klimatické politiky do praxe,“ říká spoluautorka výzkumu Iva Zvěřinová.
Na výběr měli například omezení dotací pro znečišťovatele, obchod s emisními povolenkami, speciální daně nebo zpřísnění technologických norem. Češi byli hlavně pro odstranění dotací pro znečišťovatele a naopak poskytování podpory energetických úspor. Britové a Poláci zase dávají přednost obchodování s povolenkami a Poláci navíc zákazům a technologickým standardům.
Češi jako největší skeptici
Cíl EU je do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 %, do roku 2030 o 40 % a do roku 2050 o 80 % ve srovnání se stavem na začátku 90. let. A právě tyto scénáře, včetně reálných opatření a jejich finanční náročnosti, nabídli výzkumníci respondentům k posouzení a výběru.
Průměrná česká domácnost by byla ochotna platit za snižování emisí skleníkových plynů v průměru 400 korun měsíčně. Jednotlivé země se ale lišily i například v názoru, zda se podaří vytyčených cílů opravdu dosáhnout – Češi jsou nejskeptičtější.
Co měli naopak všichni společné, je stále ona ochota pro snižování emisí. Jako nejpřijatelnější lidé volili hlavně krátkodobější cíle. Pro snížení emisí o 20 % do roku 2020 se vyslovilo takřka 70 % Čechů a zhruba stejný počet Poláků i Britů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.