Hvězdné války inspirují vědce už čtyřicet let. Jen na mezihvězdné cestování zatím lidstvo nestačí

Už 40 let uplynulo od premiéry prvního dílu ságy Star Wars. Řada technologií, které tvůrci pro svůj svět vymysleli, byla tehdy v plenkách nebo neexistovala ani v zárodku. To se ale za uplynulá čtyři desetiletí změnilo...
Přesně před čtyřiceti lety měl světovou premiéru první film kultovní filmové ságy Hvězdné války s podtitulem Nová naděje. Přestože řada technologií ze Star Wars neopustila škatulku sci-fi, některé inspirovaly inženýry a vědce v nejrůznějších oborech.
Vznikly tak třeba zvlhčovače neboli vaporatory, které se používají na získávání vlhkosti ze vzduchu, nebo tablety, které jsou ve Star Wars zobrazeny jako tzv. datapady. Výrazný pokrok lze zaznamenat také ve vývoji hologramů.
Přístroj k vytváření vůbec nejdokonalejších hologramů sestrojili badatelé z Australské národní univerzity. Podle jednoho z tamních vědců, Sergeje Kruka, jsou výsledné hologramy srovnatelné s těmi, které známe z filmů.
Naším nejnovějším objevem je materiál, který se skládá z milionu tenoučkých křemíkových vláken. Každé z nich je asi pětsetkrát tenčí než lidský vlas. Tahle vlákna umí s pomocí světla vytvořit hologramy, které znáte z Hvězdných válek. V zásadě fungují na stejných fyzikálních principech, které kdysi inspirovaly tvůrce sci-fi.Sergej Kruk
Na jedné skotské univerzitě zase posloužila jako učební pomůcka nejmocnější zbraň Galaktického impéria, Hvězda smrti. A pro inženýry biomedicíny je vysokou metou vytvoření tak dokonalé protézy, jako je umělá ruka Luka Skywalkera.
Prostor pro bádání nabízí odborníkům i psychologie postav. Podle francouzských psychiatrů například Anakin Skywalker trpí hraniční poruchou osobnosti, projevující se náladovostí a impulsivním chováním.
Tato diagnóza ale není mezi protagonisty příběhů tou nejděsivější. Třeba kancléř Palpatine totiž podle lékařů žádnou duševní nemocí netrpí, což vyvrací často přijímanou tezi, že kruté činy páchají výhradně narušení lidé.
Metou, které se zatím vědcům nepodařilo dosáhnout, je mezihvězdné cestování. Britský fyzik Stephen Hawking se ale domnívá, že i to by lidstvo mohlo do třiceti let zvládnout. „S využitím světelných paprsků, solárních plachet a nejlehčích sond, jaké jsme kdy postavili, může misi k naší nejbližší hvězdě Alfě Centauri zahájit už příští generace,“ říká. Objevovat nové hvězdy a planetární systémy je podle Stephena Hawkinga klíčové pro přežití našeho druhu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.