Plavba Kon-Tiki: 70 let staré dobrodružství, které ohromilo svět
Cesta, kterou před 70 lety sledoval celý svět: v hlavní roli vratký vor a šestice mužů v čele s Thorem Heyerdahlem, kteří se pokusili přeplout Tichý oceán a dokázat tak revoluční teorii o osidlování Tichomořských ostrovů.
„V podstatě to byl splněný sen, navíc tenkrát nebyla žádná konkurence v podobě televize, žádná vozidla se neproháněla po Měsíci. Bylo to čerstvé dobrodružství a svět ho zhltal. To by se dnes rozhodně nestalo,“ vzpomněl v Dnešním Plusu syn tehdejšího vedoucího výpravy Thor Heyerdahl mladší.
Plavidlo vyplulo 28. dubna 1947 od peruánských břehů směrem na západ do středu Tichého oceánu. Vor se jménem Kon-Tiki tvořilo devět klád svázaných konopnými lany, nebyl použit jediný hřebík. Měřil 30 metrů na délku a 15 na šířku, měl asi devítimetrový stožár s plachtou. Uprostřed voru byla chýše z bambusu se střechou z banánových listů, ve které mořeplavci přespávali.
Plavidlo bylo co nejpřesnější kopií indiánského voru, jak jej zakreslili španělští dobyvatelé 16. století.
Kon-Tiki se každý den posunula přibližně o 70 kilometrů blíž k cíli, kterým byla Francouzská Polynésie. Posádka se živila konzervami a rybami, a přežila bouře s vlnami vyššími než stožár jejich plavidla. Trvalo dlouhých 92 dní, než dobrodruzi spatřili pevninu, a přesně 101. den zakotvili. Urazili tak téměř 7000 kilometrů.
Kniha popisující tuto expedici se stala na mnoho let bestsellerem, filmový dokument získal Oscara a samotná Kon-Tiki je nyní k vidění v muzeu města Oslo.
Plavba byla úspěšná, teorie nikoliv
Teorie, která stála na počátku výpravy, o tom, že Polynésii osídlil právě Jihoameričané, se ale nepotvrdila. Heyerdahl svou plavbou dokázal, že to možné bylo, ale chybí důkazy, že se tak skutečně stalo.
![loď Thora Heyerdahla Kon-Tiki | foto: flickr.com , JIM GORDON, CC BY 2.0 loď Thora Heyerdahla Kon-Tiki](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03828025.jpeg?itok=t5ACoqp7)
Mezi vědci panuje dnes shoda, že k prvnímu osídlení Polynésie došlo z jihovýchodní Asie. Malá genetická příbuznost se mezi původními Polynésany a amazonskými indiány přeci jen objevila.
„To ale ještě neznamená, že by jihoamerické populace osídlily Polynésii, protože možné jsou oba směry, ze západu na východ i z východu na západ. S velkou pravděpodobností došlo k tomu, že některé polynéské populace se dostaly do jižní Ameriky, a nikoli naopak, ačkoli úplně vyloučit to nemůžeme,“ doplnil etnolog Martin Soukup.
Navzdory tomu se stal Thor Heyerdahl inspirací pro další generace mladých dobrodruhů a přírodovědců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.