Větší sebevědomí i motivace k učení. Studie dokazuje pozitivní vliv moderních metod ve výuce
Větší sebevědomí i motivace k učení. Studie dokazuje pozitivní vliv moderních metod ve výuce
Pokud učitelé ve školách využívají moderní výukové metody, žákům díky tomu roste sebevědomí a mají větší motivaci se učit. Ukazuje to nová studie ekonomického insitutu CERGE-EI, kterou má Český rozhlas k dispozici.
"Moderní metody rozvíjejí především vnitřní motivaci. Kdybych to měl vyjádřit číselně, moderní metody oproti klasickým posunou žáka z průměru, tedy z percentilu padesát, o pět až sedm procent vzhůru, říká spoluautor studie Václav Korbel.
Autoři studie vycházeli z mezinárodního šetření TIMSS z roku 2007 (Trends in International Mathematics and Science Study), které zjišťuje ve čtyřletém cyklu úroveň znalostí a dovedností žáků 4. nebo 8. ročníků základní školy v matematice a v přírodovědných předmětech. Podle něj česká republika patří mezi země s nejvyšším podílem klasických metod ve vyučování. Více se už využívají jen v Jižní Koreji, Itálii, Litvě a Tchaj-wanu.
Moderní metody přitom podle Korbela nesnižují výsledky žáků ve srovnávacích testech. "Někdy panuje obava, že více moderních metod zákonitě vede k horším známkám a horším výsledkům v testech. Naše odhady ovšem ukazují, že v těchto ohledech jsou moderní i klasické metody stejně úspěšné. Pokud tedy žáci pracují ve skupinkách, není to na úkor znalostí," říká Korbel.
Studie institutu CERGE-EI zkoumala výuku v téměř sto padesáti školách s více než čtyřmi a půl tisíci žáky.
jednou z průkopnických státních škol je pražské Gymnáziu Na Zatlance, kde od září září otevřeli zřejmě vůbec první alternativní třídu hned vedle tříd, kde standardně zvoní a studenti se připravují na jednotlivé předměty, jak tomu bylo už za Marie Terezie.
„Pokusili jsme se sloučit předměty, které k sobě obsahově sedí, do integrovaných tematických bloků. A zároveň zkoušíme posílit důraz na osobnostní a sociální rozvoj, abychom studentům nepředávali jen informace. Inspiraci jsme hledali ve Finsku a v Kanadě,“ říká Lukáš Šlehofer, třídní učitel alternativní třídy na veřejném gymnáziu v Praze Na Zatlance a spoluautora celého projektu.
Studenti se učí v blocích, kde část samostatných předmětů neexistuje. "Obsahy těch předmětů jsme sloučili do integrovaných tematických bloků, které jsme nazvali například Společnost a kultura. V jeho rámci probíhá výuka dějepisu, základů společenských věd, velké části zeměpisu, dějin umění a literatury," přibližuje Šlehofer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
