Zachránila Václava IV. ze zajetí krásná lazebnice?
Do české historie patří také jedna lazebnice. Dokonce prý byla zachránkyní samotného krále Václava IV., který se do ní zamiloval, což zaznamenala také literární díla. Otázkou zůstává, zda opravdu existovala, nebo je to jenom jeden z dalších mýtů? (repríza
S historií je to leckdy složité. Kronikář, který chce zapsat dávné příběhy, a přiblížit je čtenářům s jistou dávkou romantiky a tajemství, tak může vytvořit základ pro mýtus, který se pak pro některé stává skutečností. Bylo tomu tak i s romantickým příběhem lazebnice Zuzany ze 14. století?
Král Václav IV., syn proslulého panovníka Karla IV., to neměl vůbec jednoduché. Ocitl se v poměrně obtížném společensko-politickém období a možná neměl vladařský talent jako jeho otec.
Čtěte také
„V té době bylo papežské schizma a začala se projevovat ekonomická krize. Ta souvisela i s velkorysou stavitelskou a zahraniční politikou jeho otce. A zdá se, že byl navíc svým způsobem svým otcem zkažen – na úlohu českého a římského krále ho otec odmalička připravoval, dokonce byl korunován na českého krále už ve dvou letech.
Otec mu vyšlapával cestu, a tak měl Václav IV. odpůrce již jako dítě. Byl cholerické povahy, ale také víme, že byl velkým ctitelem umění, ale i zvířat. Víme, že byl dvakrát ženatý – obě jeho ženy byly bavorskými vévodkyněmi – ale také víme, že možná byl homosexuálně orientovaný,“ shrnuje historička Eva Doležalová.
Zrod legendy
Rok 1394 byl pro Václava IV. složitý. Českými šlechtici, mezi které patřil například Jindřich z Rožmberka nebo rod Vítkovců, byl zajat, protože vysoká česká šlechta nebyla spokojena s jeho politikou a také s tím, jaké lidi si přivedl ke dvoru. Odvezen byl na Pražský hrad, kde byl v Bílé věži velmi pečlivě střežen. A podle legendy mu ze zajetí pomohla právě lazebnice Zuzana, alespoň tak to vypráví v 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan.
Čtěte také
Proč lazebnice? Vysvětlením může být text Petra Hořejše z Toulek českou minulostí, kde uvádí: „Lázně byly tenkrát nejen hygienickým zařízením, ale především společenským centrem vskutku zábavního typu. Tady pracovaly nejen lazebnice a „jeptišky velmi pěkné“, lázeňské podniky zaměstnávaly i holiče, pedikéry, zubaře, pištce, zpěváky a šašky. Jestliže se středověká společnost v chrámech setkávala ve slavnostním oblečení, upjatě a v pokrytecké cudnosti, pak do lázní se spěchala o sobotách a nedělích na radost velmi pozemskou – tady se stýkala v rouše Evině i Adamově. Lázně nepochybně miloval i král.“
Jejich útěk se jim podařil a zřejmě – alespoň dle kronikáře – spolu strávili příjemnou noc. „Historie se ode dneška příliš neliší a i panovník se mohl zahledět do prosté dívky,“ dodává Eva Doležalová.
Příběh lazebnice Zuzany a krále Václava IV. se ocitl i ve sféře uměleckého zpracování, Objevila se ve Starých pověstech českých, ve zpěvohře Antonína Seemana Lazebnice od Karlova mostu nebo u Josefa Tomana, který na výzvu E. F. Buriana napsal text Lidový král. Národní divadlo uvedlo v roce 1911 premiéru dramatu Arnošta Dvořáka Král Václav IV., v roce 1968 toto drama do rozhlasové hry zpracoval režisér Petr Adler.
Láska inspiruje
Kde se ale vzal základ legendy o lazebnici Zuzaně a Václavu IV.? „Základ příběhu mohl spočívat ve skvostných ilustracích rukopisu Václavovy Bible. Nápadně často se totiž mezi nimi objevují postavy krále a královny v lázních. Sama královna Žofie vystupuje jako lazebnice, polonahá, bosá a v průsvitném závoji. Jako by to snad ani nebyly ilustrace k Bibli, ale do jakéhosi středověkého erotického magazínu,“ říká Jan Bauer.
Bohužel, pro celé období panování Václava IV. platí, že nemáme dostatek hodnověrných historických pramenů, a tak právě mezery mohou vést nejen ke snaze daná období osvětlit, ale od toho už může být krok ke vzniku legend. A co dokáže lidská fantazie, to je zřejmé, ani v tom se pravděpodobně neliší člověk současnosti od člověka středověkého.
Stejně jako v zálibě pro milostné příběhy, jak vysvětluje historička Eva Doležalová: „Romantická láska je příběhem, který inspiruje napříč staletími a který zůstává neměnným od počátku lidským věků až do současnosti. A to je možná základ příběhu, který do své kroniky vymyslel Václav Hájek z Libočan, a možná ho inspiroval také biblický příběh o krásné lazebnici.“
Celý pořad najdete v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
