Jan Bednář: Agent Bolek? Tajnou policii přechytračit nejde

Jan Bednář: Agent Bolek? Tajnou policii přechytračit nejde
Polský Institut národní paměti je jistě úctyhodnou institucí a badatelé, kteří v něm pracují, dělají určitě velmi užitečnou práci. Vyšetřují zločiny z éry komunismu i nacismu a mají přístup například k archivům komunistické tajné bezpečnosti.
Podobně jako u nás v obdobných institucích, které se zabývají minulostí, občas bádání historiků vyvrhne na světlo zdánlivě šokující skutečnosti a z nich vyplývající tvrzení, která se mohou, ale také nemusejí zakládat na pravdě. Několik takových afér jsme také už zažili v poměrně nedávné minulosti.
Případ Lecha Walesy, někdejšího vůdce polského opozičního hnutí Solidarita a pozdějšího polského prezidenta, který se stal mimo jiné laureátem Nobelovy ceny za mír, má podobně třeskutý charakter jakési časované bomby jako snad nejvážnější aféry ze všech, které známe.
Je vůbec možné, aby člověk, který má nepopiratelnou velikou osobní zásluhu na porážce komunistického režimu v Polsku v 80. letech minulého století, byl zároveň – respektive kdysi dávno předtím – spolupracovníkem komunistické tajné policie?
Walesovy zásluhy zůstávají
Nezdá se to skoro uvěřitelné. A není divu, že i polská společnost je v hodnocení jeho případu dlouhodobě rozdělena. Většina lidí tomu není ochotna uvěřit. A sám Walesa to vehementně popírá.

Obvinění, že Walesa počátkem 70. let spolupracoval s polskou tajnou policií pod krycím jménem Bolek, se objevilo už před několika lety. Konkrétně mělo jít o intenzivní spolupráci od prosince roku 1970 do července roku 1971, tedy po dobu asi šesti až sedmi měsíců a pak prý jeho styky s tajnou policií slábly, až se o dva roky později ocitly téměř na nule. Formálně tajná policie ukončila spolupráci s agentem Bolkem v roce 1976.
Kdyby to byla pravda – a Lech Walesa se k tomu jen nechtěl přiznat – co by to vypovídalo o Polsku 70. a 80. let? Na jeho aktivní účasti v opozičním hnutí Solidarita to nic nemění. Jeho zásluhy – v podobě mimořádného osobního nasazení koncem 70. let a v 80. letech přece zůstávají. Nikdo mu nemůže upřít odvahu v boji s komunistickým režimem ani dobu, kterou strávil ve vězení. Jen bychom museli vnímat trochu jinak jeho osobnost.
Dovolím si zde osobní soud – tomu obvinění nevěřím. Ale chci upozornit, že i v české historii se našli lidé, kteří si svého času mysleli, že tajnou policii nějak „přechytračí“ a naoko s ní spolupracovali, dokud nepochopili, že to nejde. Teoreticky by i toto mohl být Walesův případ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.