Ivan Hoffman: Zemanova mise
Prezident Miloš Zeman pozoruhodně klame tělem. Není dne, aby nebyl v médiích zesměšňován, peskován či okřikován, předhazují se mu ty nejhorší úmysly a čeká se od něj kdejaká podlá intrika. Když se pak ukáže, že dělá přesně to, co slíbil a že to vede k výsledkům, které zamýšlel, kdekdo je překvapen.
Faktem je, že Miloši Zemanovi se podařilo zkrátit agonii rozhádané vládní koalice a přimět poslance, aby umožnili občanům vyjádřit se k neúnosné politické krizi v předčasných volbách. Nebýt to Miloš Zeman, sklidil by prezident potlesk ve stoje za způsob, jak s přehledem zametl s politiky, kteří zde občanům pili krev. Jenomže Miloši Zemanovi doopravdy není lehké děkovat.
Kudy chodí, permanentně si koleduje o kritiku. Libuje se v provokacích, u kterých často není zřejmé, jaký mají smysl. Zemanova argumentace bývá lajdácká, takže ho co chvíli někdo triumfálně chytá za slova utroušená na okraj a co prezident řekl k věci, se neřeší. Protože je Zeman v politice dlouho, je spojen s řadou klišé a stereotypů, které komplikují odpověď na otázku, o co vlastně prezidentovi teď a tady jde. Neuškodí si připomenout, že Miloš Zeman se stal po listopadu 89 populárním politikem jako poslanec federálního shromáždění. Po rozdělení Československa skončil v politickém ofsajdu a říká se, že Miloš Zeman a sociální demokracie k sobě přišli tak, že si zbyli. Zemanovi chyběla strana, sociálním demokratům silný předseda.
Zeman, jako politický solitér, individualista, netýmový hráč, má ovšem odjakživa k ruce lidi, kteří zbyli a navíc řeší úkoly a témata, která na něj zbudou. Platilo to u dokončení ekonomické transformace, která pro Klause byla příliš velkým soustem. A je tomu tak zdá se i nyní, při nezbytné konfrontaci s mafiánským kapitalismem a potřebě vrátit stát občanům. Zeman je nyní s lidmi, kteří mu zbyli, daleko efektivnější, než byla v uplynulých deseti letech zdejší politická a intelektuální elita. Zatímco klientelismem a korupcí prolezlé parlamentní strany předstírají zápas s prezidentem o parlamentní demokracii, díky prezidentovi to budou občané, kdo o parlamentní demokracii svedou zápas s těžce kompromitovanými politickými stranami.
Vypadá to tak, že Zeman, který se vrátil z Vysočiny, není tentýž, který na Vysočinu před lety s ostudou utekl. Už od pohledu na tom zdravotně není nejlépe, a lze důvodně pochybovat, že by se vrátil do politiky jen kvůli osobní satisfakci a aby se mstil. Odepsat Zemana při jeho zvolení bylo předčasné. Jeho mise se vlastně vyvíjí slibně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka