Jan Vávra: Jakou mají proevropští voliči alternativu? Patrně žádnou

Bohužel do stejné situace přivedly celou Českou republiku. Spor s Evropskou komisí může těžko dospět k jinému výsledku, než že budeme muset ustoupit. Menšina se musí podřídit rozhodnutí většiny, to je princip demokracie. I u nás musí zákony dodržovat i ti poslanci, kteří hlasovali proti nim.

V předvolebním období ovšem můžeme čekat jen další eskalaci staré české písničky o diktátu bruselských byrokratů, kteří ohrožují naši suverenitu a státnost. Nejen prezident Zeman a Andrej Babiš, ale už i volební leadr ČSSD Zaorálek se snaží surfovat na vlně nacionálních emocí a protiunijních nálad.

V současné době jsme nejeuroskeptičtější zemí osmadvacítky, což je do značné míry zásluha většiny našich politiků, kteří všechny problémy sváděly a svádějí na bruselský diktát a úspěchy připisují sobě. Na tuto politiku naskočil i Andrej Babiš, přestože mu EU zaplatila jeho velkolepé Čapí hnízdo.

Český Emmanuel Macron?

Andrej Babiš|foto:Michal Doležal, ČTK

Politici se většinou vymlouvají na veřejné mínění, ale zároveň občany podněcují k ještě většímu odporu vůči EU a ke stále většímu strachu z uprchlíků. Jedná se o začarovaný kruh, ze kterého za současné politické konstelace není úniku.

Předvolební hra na protiunijní notu ovšem přichází v nejméně vhodnou dobu. V Evropě sílí přesvědčení, že Visegrádskou čtyřku čím dál více ovládají antievropské, nacionalistické a nedemokratické síly a že toto uskupení brzdí evropský projekt, protože má zájem jen o dotace. S touhle černou jízdou dochází trpělivost nejenom Francouzům, ale už i Němcům.

Přitom povolební výhled nevzbuzuje příliš optimismu. K moci se u nás mohou dostat politici a strany, které budou provádět stejnou politiku jako Viktor Orbán v Maďarsku. Těmto politikům bude vyhovovat pozice ČR na periferii EU, uzavření se do sebe, případně jasná orientace směrem na východ.

Tím, jak sociální demokracie i KDU-ČSL, pokud jde o postoj k EU, neurčitě lavírují, nemají proevropsky zaměření voliči vlastně žádnou alternativu. Přitom - podle všech průzkumů - netvoří jejich počet úplně zanedbatelné číslo.

Logo|foto:Český rozhlas

Strana se skutečně proevropským programem by ovšem musela najít odvahu postavit před voliče jasnou alternativu k národnímu a autokratickému státu, spočívající v orientaci na vyspělé západní země a účast na evropské integraci. Znamenalo by to, kromě jiného, rychlé přijetí eura a opuštění Visegrádu.

K tomu se na naší scéně zatím neschyluje. A tak nezbývá než doufat, že se nakonec přece jen najde nějaký český Emmanuel Macron. Doufejme jen, že už nebude příliš pozdě.