Jaroslav Šebek: Zemřel přítel Česka Giovanni Coppa

Troufám si tvrdit, že výjimkou v tomto směru byl apoštolský nuncius Giovanni Coppa. Jako papežský vyslanec v ČSFR a od rozdělení státu v České republice (krátkou dobu i na Slovensku) si totiž získal svou bezprostřední přirozeností mnoho lidí, i těch, kteří se k víře nehlásí.

Měl jsem možnost se s ním několikrát spontánně setkat, naposledy loni v červnu v Římě, kde jsme se setkali v koleji Nepomucenum. Na svátek jejího patrona, sv. Jana Nepomuckého, tento Ital s "českou duší" v nedožitých 91 letech zemřel.

Do Prahy přijel na počátku léta 1990 v hektických podmínkách přechodu od komunistické autokracie k pluralitní demokracii, a současně jako první diplomatický reprezentant Vatikánu po 40 letech přerušení oficiálních diplomatických vztahů s naší zemí.

Zažíval zde obnovu církevních struktur, spoluorganizoval dvě návštěvy papeže Jana Pavla II. v roce 1995 a 1997, ale také proměnu společenských nálad, kdy postupně ožívaly v české společnosti tradiční protikatolické nevraživosti. Především se však věnoval navazování kontaktů s věřícími i s formující se občanskou společností.

Velmi rád také vyhledával styky s akademickým prostředím. Neúnavně se snažil naučit česky a mnohokrát pak překvapeným návštěvníkům bohoslužeb zkoušel kázat v jejich mateřštině. Po skončení mise před 15 lety navštěvoval Českou republiku i nadále. Na českou etapu svého života pozitivně vzpomínal i ve své autobiografii, vydané před dvěma lety.

Jaroslav Šebek a Giovanni Coppa|foto: Jaroslav Pánek

Rodák ze severu Itálie, z pestrého regionu Piemontska, se po absolvování Katolické univerzity v Miláně zabýval studiem patristiky a latiny. Jeho znalosti byly využity také v rámci II. Vatikánského koncilu, když se věnoval překladům a redakci dokumentů.

Po nástupu papeže Jana XXIII. v roce 1958 začal pracovat ve Státním sekretariátu a byl v jeho rámci pověřován důležitými úkoly diplomatické povahy. Jak sám uvádí, byl však velice překvapen, když se v roce 2007 stal kardinálem. Jeho práci ocenil také papež František, který v soustrastném dopise mimo jiné uvedl, že "vycházel všem vstříc s dobrotou a mírností".

Ačkoliv se Coppa pohyboval ve vysokých římských kuriálních institucích, nesklouznul do povýšeneckého, či přehlížejícího přístupu k druhým. Rozhodně by jeho příklad mohl inspirovat i církevní představitele k tomu, že odložení oficiální masky a strohého vystupování není výrazem slabosti, ale vítaného lidského přístupu.