Vlastimil Kybal - zapomenutá osobnost českého exilu
Zapomenutý, opomíjený. Právě takový je příběh českého diplomata a historika Vlastimila Kybala. Pozoruhodná osobnost mimořádně vzdělaného odborníka je dnes známá jen v okruhu nemnoha zájemců.
Vlastimil Kybal se narodil 30. května 1880 v Černochově na Lounsku. Schopnosti syna přiměly rodiče, aby jej zapsali na Vyšší státní gymnázium ve Slaném. Seznámil se tu s o tři roky starším studijním kolegou, pozdějším historikem Rudolfem Urbánkem.
Život vedle vědecky, politicky i kulturně zkušenějšího Urbánka pomohl Vlastimilovi v uvědomění si vlastních cílů. Vedl jej k univerzitě a historické vědě jako smyslu životního snažení. Kybal získal ve Slaném i solidní znalost klasických a moderních jazyků. Studium na střední škole ukončil 7. července 1899 maturitní zkouškou a rozhodl se dál studovat na Filosofické fakultě University Karlo-Ferdinandovy.
Z domova dostával na studium pět zlatých na měsíc. Další prostředky získával opisovačskými pracemi pro historiky v archívech a knihovnách. Kybal absolvoval úspěšně v letech 1899 až 1903. Studoval u historiků Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, filosofů Tomáše G. Masaryka a Františka Drtiny.
Pro období do získání doktorátu jej formují především Goll a Pekař. Mladý historik zprvu orientuje své bádání na dílo Husových předchůdců (Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova). Roku 1904 je (po obhájení disertační práce O učení Mistra Matěje z Janova o církvi) prohlášen doktorem filozofie.
V roce 1906 pobyl Kybal studijně v Paříži a Bonnu. V Paříži se spřátelil s historikem Ernestem Denisem. Roku 1911 se habilitoval pro všeobecné dějiny středověku a novověku prací Jindřich IV. a Evropa v letech1609 a1610. Působil jako asistent Historického semináře Filosofické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy a po rozchodu s Gollem jako asistent univerzitních přednášek.
Mimořádná a neplacená profesura středověkých a novověkých dějin Kybalovi byla přiznána Ministerstvem kultu a vyučování a potvrzena císařem Karlem až 14. října 1918, tedy na sklonku existence monarchie.
Rok 1913 přinesl velkou změnu v historikově životě, sňatek s mexickou malířkou Anou Sáenz. Budoucí manželé se seznámili o několik let dříve v Římě. Manželům se roku 1914 narodil syn Milíč, roku 1916 syn Dalimil.
Nový stát otevřel Kybalovi ne univerzitní pracovnu, ale činnost diplomata. V letech 1920 až 1925 působil jako velvyslanec ČSR v Římě. Léta 1925 až 1927 prožil jako velvyslanec v Brazílii a Argentině, 1927 až 1933 ve Španělsku. Po dvou letech přestávky zahájil Kybal roku 1935 své působení jako velvyslanec pro Mexiko a středoamerické republiky.
Zde se jeho diplomatická dráha uzavřela na počátku roku 1939 se záborem legace ČSR německou mocí a velvyslancovým odchodem do exilu v USA, kde postupně působil na třech významných amerických vysokoškolských institucích: 1939 až 1943 na California Institute of Technology, 1943 až 1944 na University of Iowa a 1944 až 1947 na Yale University.
Po válce se Kybal do vlasti nevrátil. V letech 1945 až 1948 si intenzivně uvědomoval nebezpečí hrozící poválečné polovičaté československé demokracii s její orientací na Sovětský svaz.
Narozdíl od některých svých bývalých univerzitních kolegů si Kybal o radikálně levicové ideologii i jejím působení ve staré vlasti nečinil žádné iluze. Odstup historika osvobozoval od propadnutí představě o úloze ČSR jako případného politicko - kulturního mostu mezi východem a západem.
Roku 1956 postihla historika vážná srdeční nemoc, doprovázená postupnou ztrátou pohyblivosti. Vlastimil Kybal zemřel ve Washingtonu 2. ledna 1958.
Životní příběh Vlastimila Kybala vám s mnoha dalšími podrobnostmi přiblíží historik Jaroslav Hrdlička a redaktor David Hertl v pořadu Portréty na Českém rozhlasu Plus ve čtvrtek 8. srpna ve 20:10 hodin.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.