Analytik Šimečka: Řecko a Evropa se vydírají navzájem

„Evropská unie je dnes obklopena konflikty a nestabilitou. Zároveň má i vnitřní nestabilitu související s Řeckem,“ uvedl v pořadu Pro a proti analytik Ústavu mezinárodních vztahů Michal Šimečka.

Vydírá Řecko Evropu? Podle experta jde o oboustranný proces. „Vydírají se navzájem.“

„Problém eurozóny je právě v tom, že nastavuje stejná pravidla pro všechny členy. Mechanismy jejího fungování mají být dostatečně flexibilní, aby se v zemích, které zažívají ekonomický propad a nedokážou se z něho dostat pomocí škrtů, jako se ukázalo v Řecku, mohly použít jiné prostředky,“ říká analytik.

I proto je řecký problém tak složitý, soudí Šimečka. „Merkelová a další si uvědomují riziko precedentu. Když i jen minimálně ustoupí Řekům a uvolní přísné podmínky, to samé bude v budoucnu žádat Španělsko,“ předpověděl.

Šimečka: „Evropa neví, jaké jsou její cíle, a jak svou sílu použít. Všechno se slévá do jednoho problému: schopnost Evropské unie konat strategicky, používat všechny své mocenské nástroje s nějakým jasným cílem, a dělat to jednotně.“

Bývalý ministr a podnikatel Pavel Bratinka absenci jednotné evropské vize potvrzuje a chápání Evropské unie jako superstátu odmítá.

Bratinka: „Evropa není nic jiného než název pro způsob soužití 28 rozdílných států, které mají své představy, a to je ten základní problém: není to žádný superstát, je to obrovská ekonomická mocnost, ale z hlediska projekce své síly je to trpaslík. Ani nemá armádu, která by stála za řeč.“

„Evropa žije již 70 let v míru a stále rostoucím blahobytu. Tento způsob života je náhle konfrontován se silami, které neuznávají principy, na kterých se Evropa dohodla: budeme žít v míru, budeme obchodovat, jezdit kam budeme chtít, mluvit o čem budeme chtít,“ tvrdí bývalý ministr.

Evropa se musí tomuto zpochybňování postavit čelem, vyzývá Bratinka. „Skončily bezstarostné časy, kdy jsme si mysleli, že naše mírové soužití a budování blahobytu bude příkladem pro všechny.“

Problémy Unie s Řeckem vidí podnikatel také jako oboustranné. „To vydírání, které Řekové adresují Evropě, nechutné žerty na účet Německa, i když 12 % Řeků dalo hlas totalitním stranám.“

„Například Lotyši, protože jsou vlastenci, si drasticky snížili mzdy a důchody, což Řekové, ač se ohánějí neustále národní hrdostí, odmítli. Tuto oběť vůči vlastnímu národu a státu odmítli udělat,“ kritizoval svéráznou řeckou národní povahu Pavel Bratinka.