Schoval jsem se ve stodole. A zůstal v úkrytu patnáct let…
Příběh Václava Jakeše a rodiny Jana Pecky. 9. 10. 1951 se Státní bezpečnost pokusila zatknout mladého muže, který se už několik měsíců skrýval v lese u Porešína na Sedlčansku. Ačkoli šlo o rozsáhlejší zátah, měl muž štěstí: pod palbou ze samopalů utekl z obklíčení a dostal se do vesnice, kde měl přátele. Tím mužem byl Václav Jakeš, kterého pak kamarádi odvedli na statek rodiny Pecků v Zadním Chlumu. Měl se na pár měsíců schovat ve stodole, dokud se – jak věřil - nezhroutí komunistický režim. Zůstal patnáct let.
Václav Jakeš a Černý lev 777
Václav Jakeš pochází ze selské rodiny, vystudoval hospodářskou školu a po únoru 1948 byl označen za „kulaka“. Od dětství se přátelil s Jiřím Řezáčem, Jaroslavem Sirotkem a Bohumilem Šímou, členy odbojové organizace Černý lev 777, která působila na území tehdejšího sedlčanského a milevského okresu. Skupina provedla několik protikomunistických akcí – a ačkoli se na nich Jakeš nepodílel, Státní bezpečnost ho začala pronásledovat. Příslušníci StB Jakeše nejdřív nutili ke spolupráci - několikrát se s nimi sešel v lesích, dostával úkoly, ale stále silněji si uvědomoval, že vyrábí past na sebe i na své přátele. Proto 15. července 1951 odešel do ilegality.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
