Za jakých okolností byste darovali kostní dřeň?
Tématem je darování kostní dřeně. Z registru dárců v Česku bude vyřazeno asi 6000 lidí kvůli vyššímu věku a zdravotním obtížím. Anonymita, finanční odměna – ano či ne? Hostem Z. Burešové je G. Hošková, koordinátorka Čes. registru dárců krvetvorných buněk.
Během následujících pěti let bude z registru dárců kostní dřeně v Česku vyřazeno téměř 6000 lidí. Důvodem je jejich vyšší věk i přibývající zdravotní problémy.
Tím se ale sníží šance těžce nemocných na uzdravení. Jedná se například o pacienty se zhoubným onemocněním krvetvorby, což jsou například leukémie, některé druhy anémií, poruchy metabolismu a vrozené poruchy imunity.
Pro ně je transplantace kostní dřeně často poslední nadějí na uzdravení. Pokud se nenajde dárce v rodině, hledá se v národních nebo mezinárodních registrech, kde je v současnosti více než 25 milionů dárců.
Jako první transplantoval kostní dřeň v roce 1963 profesor E. Donnall Thomas v Seattlu ve Spojených státech. Za své mimořádné úsilí získal v roce 1990 Nobelovu cenu za medicínu.
Má být zachována anonymita mezi dárcem a příjemce? Měl by dárce dostat finanční odměnu?
Hostem Zuzany Burešové byla Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
