Znovu 89: O Nadaci Charty 77 s jejím zakladatelem Františkem Janouchem
Ještě na podzim roku 1989 komunistický režim pečlivě sledoval kontakty československých disidentů se zahraničím. Mezi ostře sledované patřila také Nadace Charty 77, která ze Švédska podporovala z peněz zahraničních dárců rodiny vězňů komunistického režimu.
"S Václavem Havlem jsem komunikoval od roku 1977, a bylo to většinou písemně nebo telefonicky," uvedl v Ranním Plusu zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch.
Ostražitost byla na místě. „Měli jsme domluveny dva dny v týdnu mezi devátou a desátou ráno."
Nadace mimo jiné poskytovala disidentům techniku potřebnou pro publikační a vydavatelskou samizdatovou činnost.
„Využili jsme toho, že v Čechách byl nedostatek počítačů, a celní úřady bez problémů dovolovaly posílat počítače z venku. Bylo jen potřeba vyhledat někoho, kdo jako dodavatel bude za počítač zodpovídat."
Technické zázemí používané napříč českým disentem bylo jednotné. „Roku 1985 Nadace vyvinula počeštěný systém, včetně automatické kontroly textů. Na tento systém přešla všechna exilová nakladatelství,“ vysvětlil Janouch.
Osobně se setkat s těmi, které v Československu podporoval, mohl zakladatel Nadace Charty 77 až po Sametové revoluci.
„Již 28. listopadu 1989 jsem přijel do Prahy, kde mě na letišti čekala řada lidí, mezi nimi Jiří Dienstbier, Jan Ruml, Vlasta Chramostová a další, kteří se o mě postarali,“ vzpomněl František Janouch.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
