Zmenšený blob jinde než na Letné? Degradovalo by to památku a odkaz Jana Kaplického, tvrdí architekt Lukeš

11. červenec 2014

Největší audioportál na českém internetu

Model nové budovy Národní knihovny v Praze - návrh architekta Jana Kaplického | Foto: Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Ministerstvo kultury hledá cestu, jak oživit projekt Kaplického knihovny. Moderátorka Renata Kropáčková se ptá historika architektury Zdeňka Lukeše.

Blob nebo chobotnice Jana Kaplického by přece jen nakonec mohl stát v Praze. Ministerstvo kultury, které vede Daniel Herman z KDU-ČSL, hledá cestu, jak projekt oživit.

Do záležitosti se vložil také sponzor strany – developer Luděk Sekyra. Podle něj by se dal blob o třetinu zmenšit a vznikla by v něm i galerie umění.

Kaplického vizionářská architektura ve spojení se světovým uměním by prý do Prahy mohla přilákat statisíce návštěvníků.

Kromě peněz, hledání ideálního místa a politické podpory ale projekt potřebuje také tvůrce, který Kaplického vize přenese do praxe v pozměněné zmenšené podobě. To bude znamenat práci architekta světové extratřídy.

Luděk Sekyra řekl Mladé frontě Dnes, že má hned dvě adeptky. Uznávanou Evu Jiřičnou a hvězdu světové architektury Zahu Hadid. Obě ženy Kaplického velmi dobře znaly.

Čtěte také

„Já si myslím, že to takto dělat nejde. Buď ten projekt bude zadán týmu, který s Kaplickým na knihovně pracoval, a pak to bude Kaplického knihovna, anebo to bude dělat Zahu Hadid, a pak to bude architektura Zahy Hadid. Ta by určitě Prahu také obohatila, je to dnes nejslavnější světová architektka. Ale rozhodně bych ji netlačil k tomu, aby dělala repliku projektu jiného architekta,“ řekl v našem vysílání historik architektury Zdeněk Lukeš.

Nesouhlasí také s umístěním blobu na jiném místě než na původně plánované Letné:

„Pokud by se knihovna měla realizovat na jiném místě, měla by mít jinou velikost, měl by ji dělat jiný architekt než členové Kaplického týmu, tak se jedná o jiný dům. Pak nelze vůbec pracovat se jménem Jan Kaplický a dokonce bych si myslel, že by to bylo degradující pro jeho památku a odkaz, a to bych si nepřál. Myslím si, že by proti byla i kulturní veřejnost,“ dodal pro Plus historik architektury a pracovník památkového odboru Kanceláře prezidenta republiky Zdeněk Lukeš.

autoři: mvo , rkr