Rebel Varufakis založil nové panevropské hnutí. Chce demokratizovat EU
Minulý týden vzniklo v Berlíně nové celoevropské hnutí. Jeho duchovním otcem a vůdčí postavou se stal ekonom Janis Varufakis, bývalý řecký ministr financí levicové Syrizy.
Jak píše britský deník Independent, Varufakis rezignoval na svůj post poté, co se mu nepodařilo přesvědčit stranické kolegy, že nemají ustupovat tlaku Evropské unie na další tvrdá úsporná opatření v zemi.
Varufakis svedl opakovaná neúspěšná vyjednávání s představiteli eurozóny. Od té doby se netají kritikou, jak tvrdí, malé demokratičnosti evropských institucí. Namísto zrušení Evropské unie ale horuje pro její reformu. Moc je prý třeba vzít autoritářským elitám, které se občanům řádně nezodpovídají.
V nově ustaveném hnutí s názvem Demokracie v Evropě - hnutí 2025 (DiEM25) se Varufakis pokouší spojit progresivní hnutí a politiky napříč celou Evropou.
Své projevy na berlínském sjezdu pronesly například starostka Barcelony Ada Colauová, bývalá francouzská ministryně pro bydlení Cécile Duflotová či německá sociálnědemokratická kandidátka na prezidentku Gesine Schwanová.
Hrozí návrat do moderní obdoby 30. let
Varufakis v rozhovoru pro deník Independent nastínil vize nového hnutí. Podle bývalého řeckého ministra financí se Evropa propadá do moderní verze třicátých let a nutně potřebuje reformu. Ta má spočívat především ve větší demokratizaci celého kontinentu. Pokud se to nepovede, začnou se z minulosti opět vynořovat nebezpeční démoni nacionalismu.
„Nemáme sice žádné nacisty, kteří by v Berlíně pořádali Křišťálovou noc, zato máme neonacisty v Řecku, kteří za noci útočí na domy a obchody přistěhovalců. Samozřejmě, že oproti minulosti existují významné rozdíly, ale jako ekonom vidím také hrozivé podobnosti,“ řekl Independentu Varufakis.
Nejde ale jen o vzestup radikální pravice po celé Evropě, ale také o vysokou míru nezaměstnanosti v celé eurozóně, která způsobuje napětí a problémy.
Nezaměstnanost je pořád na úrovni krize a třeba oproti Spojeným státům se drží na dvojnásobné výši.
Kdyby byla nezaměstnanost v USA nebo ve Velké Británii dlouhodobě nad deseti procenty, jejich vlády by to neustály. Jenže v Evropě nemáme žádný demokratický tlak. Podle Varufakise nese evropská elita nejmenší odpovědnost v celé své historii. Evropský parlament je přitom bezzubý a nemůže vydávat žádné zákony.
Je třeba demokratizovat evropské instituce
Jak Varufakis dále uvedl, hlavní politická rozhodnutí týkající se postupu v otázce zadlužení nebo finanční krize nečiní v praxi Evropský parlament ale 19 ministrů financí eurozóny a Evropská centrální banka, oficiálně nepolitická organizace určující úrokové míry v zemích eurozóny.
Po pěti měsících strávených vyjednáváním nového řešení řecké dluhové krize se stal z Varufakise de facto whistleblower zveřejňující, jakým způsobem tento proces funguje v praxi. Zdůrazňuje, že role národních vlád byla extrémně omezená a kritika současné praxe prakticky nemožná.
„Jakmile jsem začal něco kritizovat, okamžitě jsem byl označen za protievropského. Naopak ti politici, kteří před podobnými praktikami přivírali oči, byli následně odměněni, jak po stránce finanční podpory ve volbách, tak pozitivním ohlasem v tisku,“ říká bývalý řecký ministr financí.
Právě tato zkušenost vedla charismatického Varufakise k založení vlastního projektu s názvem Demokracie v Evropě - hnutí 2025.
Varuifakis je podle svých slov přesvědčen, že demokraté se ve třicátých letech minulého století měli pokusit o vytvoření panevropského hnutí, které by překonalo hranice jednotlivých zemí i meze politických stran.
Jelikož Varufakis prý vidí s třicátými léty podobnosti, chce se právě o vytvoření podobného hnutí pokusit nyní.
„Evropská centrální banka, která sídlí ve Frankfurtu, je v Německu velmi nepopulární, Řecko je země na odpis, Francie není schopná zvládnout vlastní rozpočet ani nezaměstnanost… Evropská ekonomika se prostě rozpadá. Beze změn bude odsouzená k zániku,“ varuje bývalý ministr financí Řecka.
Ani think-tank, ani politická strana. Odpovědí je politické hnutí
Jeho panevropské hnutí (DiEM25) má ambici být víc než jen think-tank nebo internetová komunita. Varufakis přesto trvá na tom, že hnutí nepotřebuje mít žádného lídra ani řídící výbor. Bývalý řecký ministr bude jednou z tváří hnutí, nechce být ale jeho šéfem.
„Ano, třeba hnutí za lidská práva mělo své lídry jako Malcolm X nebo Martin Luther King, ale ti se objevili až poté, co mnoho anonymních lidí takové hnutí spontánně vytvořilo,“ vysvětluje Varufakis v rozhovoru pro deník Independent. Zároveň zdůrazňuje, že hnutí Demokracie v Evropě - hnutí 2025 skutečně není vyhrazené jen pro politiky.
Debaty na sjezdu v berlínském divadle Volksbüne se vedle politiků a aktivistů zúčastnili – byť někdy jen prostřednictvím videokonference – i známí myslitelé jako slovinský filozof Slavoj Žižek, spoluzakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange či britský hudebník Brian Eno. Varufakis chtěl dosáhnout základního konsenzu, na němž by se všichni shodli a následně usilovali o úspěch ve volbách.
Jedním z prvních požadavků hnutí je, aby euroskupina umožnila nahrávky z kamer a zveřejňovala záznamy ze svých jednání. Varufakis je přesvědčen, že by výsledky vyjednávání o řeckém dluhu byly mnohem lepší, kdyby byla setkání nahrávána.
Vybavuje si, jak mu německý ministr financí Wolfgang Schauble přiznal, že návrh, který Řekům předkládal, by nedokázal v Bundestagu prosadit, kdyby se týkal někoho jiného.
Veřejný záznam podobného jednání by umožnil mnohem transparentnější vyjednávání, soudí Varufakis.
Kartel korporací a finančníků ničí Evropu
Zásadní příčinou problémů v Evropě je podle něj kartel, který spojuje velké korporace a finanční instituce. Ty mají zdaleka největší vliv na chod Evropské unie.
Evropská centrální banka ale nemůže tento kartel donekonečna podporovat tiskem dalších peněz. Prezident ECB Mario Draghi se svým kvantitativním uvolňováním narazí na limity velmi brzo. A podle Varufakise to moc dobře ví.
Jak Varufakis uvedl, všechno, co zatím Evropská centrální banka dělá, připomíná situaci, kdy aplikujete kortizon pacientovi s rakovinou.
Na chvíli ho tím stabilizujete, zlepšíte jeho životní funkce, ale nevyřešíte problém. Rakovina ho sžírá dál. A špičky Evropské unie se tváří, jako že nic nevidí, stejně jako politici ve třicátých letech.
Cílem Demokracie v Evropě - hnutí 2025 je proto jediné – změnit směřování Evropské unie. Varufakis přiznává, že to zní utopicky, ale hned dodává, že to je pořád výrazně reálnější cíl, než snažit se udržet tento systém za každou cenu při životě.
Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis založil panevropské hnutí. Německá novinářka tureckého původu mluví o úskalí integrace. Čína má k Rusku blízko, uzavření protizápadní aliance čínská diplomatka vylučuje. Připravil Dušan Radovanovič.
Cestou ale nemůže být opuštění eurozóny tak, jak o tom uvažuje Velká Británie. Sama by byla bezmocná. Utéct z Evropy není řešení ani pro Řecko ani pro Británii. Jedinou možností je Evropskou unii reformovat, vysvětluje bývalý řecký ministr financí Varufakis v rozhovoru pro britský deník Independent.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
