Na Plzeňsku se kraslice „rejsovaly“, zdobily voskem i polepovaly

Národopisné muzeum Plzeňska (Národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni) je místo, které rozhodně stojí za návštěvu. A to nejen rozhlasovou, je to také báječný cíl třeba pro rodinný výlet. Muzeum minout nemůžete, najdete ho totiž přímo na náměstí Republiky v Plzni. V letošním roce navíc slaví 100. výročí od svého založení.

Národopisné muzeum Plzeňska se z hlediska počtu inventárních čísel řadí mezi největší etnografické sbírky v Čechách. Křehkými a velmi pěknými exponáty jsou ukázky velikonočních kraslic z Plzeňska (i některých dalších míst západních Čech). Zdobené jsou různou technikou. Ve sborníku Plzeňsko v roce 1929 Ladislav Lábek přitom upozornil na zajímavou věc: s kraslicemi zdobenými ornamentem bylo možné se setkat jen od Plzně na jihovýchod, zatímco na vlastním Plzeňsku a v západní oblasti se udržely pouze kraslice jednobarevné. Důvodem bylo jednak velké poněmčení velké části západních Čech v 17. a 18. století a jednak nestejný kulturní vývoj dosud českých oblastí.

Čtěte také

Ladislav Lábek také svého času sám vyzýval čtenáře ke spolupráci na zachycení křehké mizející krásy – dochovala se například následující prosba: „Autor prosí snažně čtenáře, aby mu oznámili, zdali ještě v některém místě západních Čech se kraslice zdobí a zejména, aby ukázku jich zaslali Národopisnému muzeu v Plzni, Mansfeldova ulice, Gerlachovský dům. I malované vajíčko jest kus poesie našeho venkova, jejíž ztátu tak trpce želíme.“

„Rejsované“ ze Strašic, „soudečkové“ z Třemošné i „straky“ z chodských Dílů

Náš tip:
Špalíčky lidových písní z Národopisného muzea Plzeňska si můžete na vlnách Českého rozhlasu Plzeň naladit každé první pondělí v měsíci krátce po 19. hodině!

Sbírka Národopisného muzea Plzeňska ukrývá různé druhy kraslic zdobené různou technikou. Najdete mezi nimi třeba kraslice s rýpaným vzorem – tzv. „rejsované“ ze Strašich u Volyně nebo z Hradiště u Blovic. Kromě nejrůznějších ornamentů na nich nechybějí ani různé nápisy nebo vinšování. Nebo třeba kraslice přímo z Blovic – ty jsou polepené kousky látky a zdobené bezovou duší. Muzejní sbírka ukrývá ale třeba i zvláštní kraslici, která je polepená barevným papírem a přilepené ouško z ní dělá malý džbáneček. Jejím autorem je Hynek Dyk z Třemošné.

Zajímavé ukázky kraslic doputovaly do Národopisného muzea Plzeňska z Dílů na Chodsku od manželů Antonína (nar. 1907) a Aloisie (nar. 1910) Hoffmannových, vyhlášených malířů chodských kraslic, tzv. „strak“. Dochovaný je i dopis, který v roce 1976 do muzea spolu s deseti kusy svých kraslic pro doplnění sbírek darovali a zaslali. Jde o nádherné kraslice s bílým vzorkem na červené půdě a také o kraslice s červeným vzorem na bílé půdě. Malované byly špendlíčkem (nebo seříznutými husími brky) rozehřátým včelím voskem a následně pak obarvené. Samotné ornamenty jsou pak popisované jako řetízky, kraječky, rozmarinky, srdíčka, pavučinky nebo smrčinky.

Veršíky a vinšování na kraslicích

Za pozornost stojí i zajímavé nápisy a veršíky, které si můžeme dodnes číst na řadě dochovaných kraslic. Často v nich nechybějí ani slovíčka v němčině: „Pomláska je pro radost, ale smrt jest pro žalost, hesky Pán jest pro potěšení; zum Anndenken“. „To vajíčko malovaný je vod srdce darovaný.“ „Pěkné pozdravení pro mé potěšení v srdci svém chovám a kdo ke mně přijde a laskavý bude, pomlázku mu dám.“

Poslechněte si celý velikonoční Špalíček lidových písní s Národopisného muzea Plzeňska!

Další informace k tomuto tématu najdete:

L. Lábek: Kraslice v západních Čechách. Plzeňsko 1929, s. 35 – 36.
L. Lábek: Velikonoce. Zvykosloví Plzeňska a přilehlých oblastí 1930, s. 13 – 17.
A. Šorm: Nápisy na kraslicích. Český lid 1924, s. 254 – 255.