O svátku Mláďátek betlémských jste v minulosti mohli dostat „vánoční pomlázkou“!

V západní liturgické tradici připadá svátek Mláďátek na 28. prosince. Toto datum neoznačuje den úmrtí dětí, ale souvislost jejich zabití s Vánocemi a s narozením Krista. Svátek poprvé zmiňuje kalendář severo­afrického města Kartága roku 505.

Nešťastná Mláďátka

V lidové víře den platil za nešťastný a za věštebný. Traduje se, že „kdo se na Mláďátka roznemůže, zřídka vyžije“ nebo „kdo na Mláďátka obchodoval, prodělal“. Negativním znamením toho dne byla mlha nebo chumelenice: ranní věštila smrt dětem, polední mladým a svobodným, odpolední dospělým a večerní starým. Když se na Mláďátka něco sype (sněží nebo prší), bude příštího roku hodně nemocí.

S tradovaným biblickým příběhem nejspíše souvisí zvyk budit ráno 28. prosince děti a ptát se jich: „Kolik bylo mláďátek?" Které dítě nevědělo, dostalo metlou a připomnělo se mu, že jich bylo „čtyři tisíce čtyři sta čtyřicet čtyři".

Vánoční pomlázka

Do jihozápadních Čech, a zvlášť do krajů s dříve německým osídlením, na Chebsko, Plánsko a Karlovarsko, zasahuje obyčej obřadního bití zele­ným prutem na den Mláďátek. Odlišuje se termí­nem od velikonoční pomlázky, ale shoduje se svým účelem: mrskalo se totiž pro zdraví.

Vrbové proutky se řezaly na den sv. Barbory, ponechávaly se na teplém místě, aby vypučely, a ovazovaly se červenou stuhou. Muži švihali ženy vrbovým prutem a děti své rodiče. Vyplácená osoba se musela vykoupit penězi nebo sladkou kořal­kou.

Literatura:
Eva Večerková – Věra Frolcová: Evropské Vánoce (Vyšehrad 2010).