Tajemství obrazu „Svatba v Kalikovském mlýně“. Proč ho národopisci střeží jako oko v hlavě?

V tomto Špalíčku zamíříme do Národopisného muzea Plzeňska. Ve stálé expozici se zastavíme před obrazem, který bývá nazývaný jako Svatba v Kalikovském mlýně. Čím obraz překvapuje a proč je i pro národopisce tak důležitý? Připravila Michaela Vondráčková.
Při návštěvě stálé expozice Národopisného muzea Plzeňska ho nemůžete minout. Sotva vstoupíte do místnosti věnované lidovým krojům, vaše oči okamžitě přitáhne rozměrný obraz zachycující plzeňský svatební průvod. Dost možná jste se s tímto výjevem setkali už i v nějaké knize - obraz tradičně nazývaný „Svatba v Kalikovském mlýně“ nebo také „Svatba na Plzeňsku“ bývá totiž často využívaný jako pěkná ukázka plzeňských krojů. Málokdo ale tuší, že obraz má svoji zajímavou historii.
Obraz „Svatba v Kalikovském mlýně“ („Svatba na Plzeňsku“) je datovaný rokem 1847 a jeho autorem je Václav Kroupa (1825–1895). Tak se alespoň o obrazu mluví a píše. Jenže s obrazem umístěným ve stálé expozici Národopisného muzea Plzeňska je to trochu jinak. „To, co nám visí v expozici, není ten Kroupův originál, ten je ve sbírkách Západočeské galerie, “ říká historik Tomáš Bernhardt. „Je to kopie, kterou si nechal Ladislav Lábek právě pro účely expozice namalovat od plzeňského malíře Rudolfa Jindřicha.“
Dvě nevěsty, dva ženiši – a dva obrazy!
Obraz jako takový má přitom zajímavé souvislosti. Původní obraz namaloval Václav Kroupa, který jako dvaadvacetiletý student Pražské akademie pobýval v Plzni u Pecháčků v tehdejším Kalikovském mlýně. Obraz tam namaloval podle studií ze Skvrňan a z Plzně, jak je uvedeno na rubu galerijního originálu. Byť krajinná kompozice působí poněkud nedůvěryhodným dojmem (kostel je pootočený v jiném úhlu, Radyně má zvláštní umístění atd.), obraz má velkou hodnotu nejen pro historiky výtvarného umění, ale především pro národopisné badatele.
Zatímco v zobrazení krajiny se do jisté míry projevila malířova fantazie, krojová část obrazu je zobrazena realisticky. A to je na obrazu klíčové – jde totiž o nejstarší podrobné zobrazení plzeňského kroje. Byť v kopii obrazu od Rudolfa Jindřicha (1882–1968), který nebyl akademickým malířem, řada detailů zaniká, Kroupův originál zůstává pro národopisce velmi cenným pramenem ke studiu plzeňských krojů.
Je zajímavé, že na obrazu „Svatba na Plzeňsku“ jsou ve svatebním průvodu autorem ztvárněné hned dva svatební páry – tedy dvě nevěsty a dva ženiši. A teď už víme, že dva jsou vlastně i obrazy: Kroupův originál a Jindřichova kopie. Zatímco originál obrazu ze sbírek Západočeské galerie bohužel běžně k vidění není (galerijní budova v Plzni stále chybí), Jindřichovu kopii si můžete přijít do Národopisného muzea Plzeňska kdykoliv prohlédnout. Stojí za to!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dobrovolníci přivezli na Ukrajinu ojetá auta. ‚S přáteli, jako jste vy, vyhrajeme,‘ říká ukrajinský voják
-
Sloučení s televizí by zničilo rozhlas jako takový. Ty úvahy považuji za mírně barbarské, říká Zavoral
-
Španělsko nebude zvyšovat výdaje nad dvě procenta HDP, řekl Sánchez. ‚Nenechám to tak,‘ odvětil Trump
-
SOCDEM vyzvalo ke spolupráci hnutí Stačilo! Levice se podle Maláčové musí spojit proti vládním záměrům