Původ názvů pečiva. Věděli jste, že slovo chléb si staří Slované vypůjčili od Germánů?
Chléb, rohlík, houska, ale třeba i topinka, toust, sendvič nebo bábovka. S jazykovou expertkou Jaroslavou Novákovou pátráme po původu názvů jednotlivých druhů pečiva.
Málokdo by si asi tipnul, že slovo houska je zdrobnělinou od slova husa. Ve staročeštině mělo slovo podobu húska a označovalo jakousi proplétanou, podlouhlou vánočku, která připomínala sedící husu s hlavou pod křídlem.
Tousty a sendviče versus koláče a bábovky
Zato názvy sladkého pečiva mají slovanský původ. Koláč je odvozen od slova kolo, a to podle tvaru a zřejmě i velikosti původních koláčů. Slovo bábovka mělo ve staročeštině podobu bába, také se s ní můžeme dnes ještě leckde setkat. Bábovka původně znamenalo pekáč, forma na bábu. Původ slova není zcela jasný, můžeme se jen přiklonit k verzi, že pochází z polského slova baba s významem dětské jídlo.
Latinský, germánský i ruský původ
Slovo dort se vyskytuje v češtině od 16. století, přejato bylo z německého slova Torte, jehož původ je v latině. Význam původního slova byl kroucený koláč. Dort sachr dostal jméno podle vídeňského cukráře Sachera. Dort malakov pak dostal jméno podle vévody Malakovského – což byl titul generála Pélissiera, který za rusko-turecké války roku 1856 dobyl Malakovskou tvrz u Sevastopolu na Krymu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.