Bejt zakačkovanej
Kdyby o vás někdo řekl „ten je ale zakačkovanej“, urazili byste se, nebo by vás to naopak potěšilo? Jak asi tušíte, výsledný pocit záleží na tom, jaký máte vztah k penězům.
Když je někdo zakačkovanej – prosím za prominutí, ale tady musím užít nespisovné zakončení, pospisovnění by působilo násilně – znamená to, že peněz má dostatek. Když jste tedy zakačkovaní, vede se vám po finanční stránce dobře, ale ještě lépe jsou na tom ti dobře zakačkovaní, pořádně zakačkovaní, nebo dokonce nehorázně zakačkovaní. Právě taková vyjádření můžeme v praxi zaslechnout.
Odkud se slovo „zakačkovanej“ vzalo?
Je asi na první poslech zřejmé, že souvisí s podstatným jménem kačka, které se užívá v běžné mluvě pro označení koruny, tedy naší měny. Když můžeme běžně říkat stojí to dvě kačky nebo koupil jsem to za pět kaček, snadno od kaček můžeme tvořit také odvozeniny – zkrátka kdo má hodně kaček, je zakačkovanej. Je možné, že inspirací pro slovo zakačkovaný bylo přídavné jméno zazobaný, ale to má mírně hanlivý příznak, který u zakačkovaného asi není přítomen. Podobný model tvoření je např. mít hodně lásek – být zaláskovaný nebo mít hodně komplexů – být zakomplexovaný apod.
Je spojení „být zakačkovaný“ nové?
Patrně ano. Není zachyceno v žádné jazykové příručce, v korpusu, a dokonce i na internetu jsou jen zcela ojedinělé doklady. Kdyby se užívalo delší dobu, pravděpodobně by právě v neformálních internetových textech bylo zachyceno. Ani v běžné mluvě např. ve veřejných dopravních prostředcích, v restauračních zařízeních, na neformálních setkáních ho neuslyšíte příliš často, a tak je dobré zmínit se o něm třeba i v jazykovém koutku, abychom o něm měli nějaký záznam.
Zmínili jsme tu už slovo „zazobaný“, které má stejný význam. Proč se vlastně objeví nové slovo, když už tu jedno takové máme?
Je to zřejmě tím, že v uvolněné neformální komunikaci se cení neotřelost. A právě finanční poměry lidí jsou velmi vděčným námětem pro tvoření různých obratů, např. být ve vatě, mít fůry peněz, být za vodou, nemít hluboko do kapsy, moct penězi dláždit atd. Tady zkrátka platí čím neotřelejší a emočně zabarvenější vyjádření, tím lepší. A bejt zakačkovanej vše potřebné splňuje: je neotřelé, má – řekněme – jiskru, tzn. je chytlavé a výstižné, a emoce jsou v něm obsažen také.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Toto již umíme.‘ Korupční systém v nemocnici Motol fungoval podle policie roky
-
Pět let po covidu: katastrofický scénář v onkologické péči nenastal. Pandemii ale odnesla psychika dětí
-
Řidič pražské tramvaje sprostě nadával muži s dítětem. Incident řeší dopravní podnik i magistrát
-
‚Jsem už unavená. Dopadla sem střela, ani jsem se neskrčila,‘ říká ve vesnici u fronty pastorka Valja